Přeskočit na obsah

Wikipedie:Pod lípou

Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 20 hodinami od uživatele Krabiczka v tématu „Moravskému znaku neodpovídající grafika rozšířená v heslech
Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje.
Nejstarší revize jsou v historii archivu 2007/06.
Dostupné archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:
2023:
2024:
2025:



Články bez doložení enc. významnosti

[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s DoS Wikipedie:Diskuse o smazání/Miloš Vymazal navrhuji zvážit možnost redukce podobných článků (žádné reference, žádná literatura, žádné interwiki). Zřejmě existují a asi by tedy neškodilo je vypsat (což neumím, ale naštěstí jsou tu šikovnější) a pak podle jejich množství uvažovat o vhodném řešení. --Xyzabec (diskuse) 3. 3. 2025, 16:36 (CET)Odpovědět

Bohužel články jen s minimální významností (nebo bez encyklopedické významnosti) se budou vždy vyskytovat, ale pokud chybí reference nebo literatura tak by vymazání určitě neškodilo a mohlo by proběhnout bez potíží. Jinak jejich významnost charakterizuje jejich sledovanost která je minimální a nestojí za to s nimi ztrácet čas. --Jiriskaloud (diskuse) 13. 3. 2025, 10:21 (CET)Odpovědět
Myslím, že by se to nemělo dít automaticky. Plno takových nedoložených článků popisuje věci významné, jen se prostě nenašel nikdo, kdo by tam ty reference dohledal a dopsal. Správný postup je napřed se pokusit dohledat je sám aspoň Googlem, a když se to nepovede a mám silné podezření na neencyklopedičnost, tak využít odložené smazání (u nových článků, jejichž autor je k zastižení) nebo DoS (u článků založených před delší dobou).--Jan Spousta (diskuse) 7. 4. 2025, 11:31 (CEST)Odpovědět
Zatím se bohužel ani nenašel nikdo, kdo by takové články aspoň vypsal (já to neumím), aby se případně o nějakém systematičtějším řešení dalo uvažovat. Takže zřejmě zůstaneme u toho, že čas od času na takový článek víceméně náhodně narazí někdo, kdo včas navrhne odložené smazání (patrola všechno stihnout nemůže) nebo založí DoS. No, co se dá dělat :) --Xyzabec (diskuse) 7. 4. 2025, 12:02 (CEST)Odpovědět
Něco jsem splácal, ale za přesnost neručím (s nástroji Wikipedie nejsem úplně odborník). Namátkou jsem pár článků zkontroloval a podmínky sedí. Vyfiltroval jsem žijící muže (pro úsporu času a zdrojů) a do počtu je to 1576 článků. Řazení je od nejkratších po nejdelší, tedy k těm dlouhým nejspíš půjde něco dohledat. --Vít Karásek (diskuse) 7. 4. 2025, 14:55 (CEST)Odpovědět
Dík za dohledání, bohužel se obávám, že právě v případě žijících lidí nemá ani moc smysl zakládat DoS (nejspíš půjde o hudebníky, herce, sportovce apod., takže se zpravidla nějaký jejich zastánce najednou objeví a třeba i článek trochu upraví). No, dneska jsem založil DoS k Mai Gei Wong, tak schválně... Dohoda na případné úpravě pravidel směřující k nějakému většímu "wikiúklidu" ale asi pravděpodobná není :) --Xyzabec (diskuse) 7. 4. 2025, 16:19 (CEST)Odpovědět
Předpokládám, že k Mai Gei Wong něco existuje, pak by to chtělo připojit. Fotka tomu nasvědčuje. Ale pokud žádný materiál není, tak bych to vymazal. Ale protože pravidla pro to neexistují, tak se to připojí k tisícům dalších slepých uliček neencyklopedického charakteru a žádný úklid nelze předpokládat. --Jiriskaloud (diskuse) 7. 4. 2025, 17:41 (CEST)Odpovědět
Myslím si, že by se to mělo dělat automaticky, třeba po 3 měsících. Bez referencí nebo literatury to zcela postrádá encyklopedický charakter. Jinak to ponechat. Z více než půl milión článků bude jich i tak dost nevýznamných a tedy s minimální sledovaností. --Jiriskaloud (diskuse) 7. 4. 2025, 15:29 (CEST)Odpovědět
Takové pravidlo neexistuje. Nemůžete dělat něco automaticky v rozporu s pravidly. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 4. 2025, 15:37 (CEST)Odpovědět
@Matěj Orlický Souhlas. Automat nerozliší články s potenciálem významnosti (třeba by se mi nechtělo mazat článek Vladimír Novotný (literární historik), který uvádí @Vít Karásek v seznamu článků bez zdroje).
Myslím, že šablona subst:Významnost pro články bez zdrojů je docela účinný pobízecí nástroj a lhůta 14 dnů dostatečná k dohledání referencí. Napadá mě tudíž nestandardní myšlenka - dát nejprve automaticky šablonu Významnost na články bez zdrojů a teprve po 14 dnech, nebude-li reakce, mazat. (To znamená - nenajde-li se nikdo ze sledujících, komu by stálo za to věnovat čas dohledání zdrojů u zapomenutého článku, nelze očekávat, že se někdo bude článku věnovat v budoucnosti.) Jde-li to, chtělo by to asi šablonu lepit postupně, v paketech, aby nedošlo k přehlcení potřeby redigovat.
@Vít Karásek Díval jsem se namátkově na tabulku, kterou jste připravil (dík). Připadá mi, že zahrnuje především méně významné politiky (občas nějaká ta zapomenutá aférka) a méně významné sportovce. Zrovna u takových lidí by šablona subst:Významnost mohla být motivující k hledání zdrojů, zejména u žijících. Když ne, mažme, obří škoda Wikipedii nevznikne.
Zdraví --Svenkaj (diskuse) 7. 4. 2025, 22:25 (CEST)Odpovědět
@Svenkaj Já jsem třeba proti tomu v takové podobě, jak to je nyní formulováno. OS slouží pro články, u kterých se předpokládá, že je (většinou) autor aktivní a existuje šance na nápravu. Předpokládat to obecně pro různě dlouhé články s různě aktivními autory je medle nesmysl a měla by se volit jiná cesta nebo souhlas komunity (o kterém silně pochybuji) s tímto postupem. Navíc je nutno podotknout, že se jedná nejen o problém s významností, ale i s ověřitelností. Článků, které právě s ověřitelností neurgentně bojují, je přes 12 tisíc a nevěřím, že by těmto údržbovým seznamům někdo aktivně věnoval pozornost, to včetně aktivních autorů zařazených článků. Nevím, jak dát najevo autorům, kteří plodí na denní bázi pahýly bez jakýchkoliv zdrojů najevo, aby se o své články z dlouhodobého hlediska starali, zejména když už jsou olepeny neurgentně. Hromadný výmaz tomu možná může pomoci, ale stejně pokud se provede jen jednou, nemyslím si, že by navržené řešení z dlouhodobého hlediska zafungovalo.
Já z důvodu pomyslné zodpovědnosti pro jistotu články ve větší míře nezakládám, ale naprostá většina autorů to tak holt nemá. Na svých 17 tisíc editací jsem založil 23 článků, z toho jeden překlep, 3 rozcestníky a několik na sílu založených článků jako ukázku pro dokázání schopnosti před žádostí o práva patroláře. Spíš než úklid bych volil nějaký systematický postup, který se vypořádá spíše s autory než s články. Nějaké zpřísnění pravidel, například požadavek dvou zdrojů (nemluvím o 2NNVZ, ale o zdrojích obecně) bych zavedl povinně pro všechny nové články, ale dovedu si představit, že ani to by nemuselo projít souhlasem komunity. --Vít Karásek (diskuse) 8. 4. 2025, 00:03 (CEST)Odpovědět
Nic proti souhlasu komunity. Ale má tato komunita nějaké vedení, které by to mohlo rozhodnout a nějak ukončit? --Jiriskaloud (diskuse) 8. 4. 2025, 10:02 (CEST)Odpovědět
Tomu vedení se říká Wikipedie:Konsenzus. --Matěj Suchánek (diskuse) 8. 4. 2025, 10:28 (CEST)Odpovědět
@Vít Karásek: K té Kategorie:Údržba:Články k ověření. Namátkou jsem se tam na pár článků podíval a zdá se mi, že problém je zčásti v tom, že nikdo neodebral šablonu, i když už článek je ověřený. Tím ta kategorie značně ztrácí na použitelnosti. Myslím, že by stálo za zvážení šablonu odstraňovat automaticky poté, co je v článku neprázdná šablony Autoritní data nebo neprázdná sekce Reference. Tím by se pozornost soustředila na články, které skutečně úplně postrádají zdroje.--Jan Spousta (diskuse) 8. 4. 2025, 11:26 (CEST)Odpovědět
@Jan Spousta Tak si nemyslím, že by to šlo provést. Beru prvních pár článků ze třetího sloupce po otevření, které mají nadpis Reference a {{Autoritní data}}: Abuja, Abukuma-do, AC Sparta Praha (ženy), Aceria anthocoptes, Acid Black Cherry. Žádný z článků vyjma Abukuma-do nemá věrohodné zdroje na české verzi a za mě tam {{Ověřit}} patří. --Vít Karásek (diskuse) 8. 4. 2025, 13:52 (CEST)Odpovědět
@Vít Karásek: Obvykle jsou ty zdroje o klik dále na nějaké cizojazyčné verzi. Mně to připadá jako formalistický přístup: není reference - špatně, mazat; je reference - všechno v pořádku. Jako že je jasné, že zdrojování je potřeba podporovat minimálně ze tří důvodů (ověřitelnost, doložení významnosti, podpora čtenářů při hledání dalších informací), ale na druhou stranu mnoho "konkurenčních" encyklopedií funguje dobře i bez zdrojů. Co čtenář v encyklopedii většinou hledá, nejsou zdroje, ale informace. Osobně si myslím, že šablona Ověřit patří tam, kde člověk má skutečné pochybnosti, a ne kde jenom nebyly uvedeny zdroje snadno dostupné jinde na internetu, často dokonce přímo na jiném projektu Wikimedia. Protože když se šablona dává takto mechanicky každému článku bez sekce Reference, tak to znamená, že ji mají tisíce článků, a ty skutečně problematické se mezi nimi vsáknou a nikdo je nedohledá.--Jan Spousta (diskuse) 8. 4. 2025, 14:41 (CEST)Odpovědět
Přesně tak, jde o bezcenný a navíc škodlivý formalistický přístup. Pouhá existence referencí/zdrojů má naprosto nulovou vypovídající hodnotu o kvalitách článku a o tom, zda splňuje EV, O, NPOV atd. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 4. 2025, 15:06 (CEST)Odpovědět
@Jan Spousta To je ale většina údržbových šablon. Vyloženě rozsypané (tím mám na mysli nesprávně ukončený infobox, který se pak přepíše jako klasický text atd.) články běžně s {{Upravit}} nenajdete; {{Pahýl}} označuje všechny články, kde byť sebemenší informace chybí a ty velmi problematické se mezi statisícem článků ztratí… Je tedy potřeba se zamyslet nad samotným zněním šablon. Co se týče zdrojů v jiné jazykové verzi, proti tomu jsem poměrně skeptický, protože se domnívám, že naprostá většina autorů se do těch zdrojů ani nepodívá a možná tak šíří nějakou polopravdu nebo nepravdu, případně ji vytvoří nepřesným překladem. Domnívám se navíc, že naprostá většina patrolářů neprochází celý původní článek a jeho zdroje nekontroluje. Za mě je tedy vložení šablony {{Neověřeno}} na místě.
O pravdivosti úvah v této zprávě jsem silně přesvědčen, nicméně nemám hmatatelná data, která by to dokládala. Použití šablon v tomto ohledu je za mě vhodné, otázkou je ale, zda nezavést jakýsi mezistupeň mezi {{Ověřit}} a {{Urgentně ověřit}}, analogicky jinde.
A ač s úvahou ohledně přínosu informací oproti přínosu zdrojů jako takových souhlasím, jsme na Wikipedii, kde by ověřitelnost měla mít přednost. --Vít Karásek (diskuse) 8. 4. 2025, 15:32 (CEST)Odpovědět
@Vít Karásek: To mi připomíná slavné vymyšlení poddruhu, protože bylo v systémech moc druhů. Jenže za pár dekád bylo zase moc poddruhů a dodnes se s nimi ze setrvačnosti plácáme. ;-) --OJJ, Diskuse 8. 4. 2025, 15:42 (CEST)Odpovědět
@OJJ Alespoň se nebudeme nudit. :-)
S trochou vážnosti by mě ale zajímalo, jak problém se statisíci články s různou závažností řešit. Samozřejmě nejlepší by bylo ty články upravit postupně všechny, ale počet roste a jeden formální stupeň nestačí. --Vít Karásek (diskuse) 8. 4. 2025, 15:48 (CEST)Odpovědět
@Vít Karásek: Získat alespoň tisíc dobrovolníků, kteří je projdou. ;-) Nebo počkat na nástup lepší generativní AI – anebo až kvůli AI Wikipedie skončí jako součást historie. Jak píšu dole: otázka, jak řešit problém tisíců hesel s nějakou údržbovou šablonou, je jako otázka, jak řešit: tisíce článků o sportovcích, kteří už dávno hrají v jiném klubu, než uvádíme; stovky článků o zvířatech s neaktuálním taxonomickým zařazením či stupněm ohrožení (srv. jen Kategorie:Ostnoploutví); tisíce článků s mizernou jazykovou úrovní... Nebo jinou analogií, je to jako řešit odlesňování pralesů nebo globální změnu klimatu – můžeme se tu sejít a diskutovat, ale... --OJJ, Diskuse 8. 4. 2025, 16:00 (CEST)Odpovědět
Tohle se automaticky vypisuje dost blbě, protože vyhledávač neumí počet interwiki odkazů. A i bez toho je to pomalé/nespolehlivé, protože to odečítá od všech článků. PetScan interwiki umí, ale odfiltrovávat pak lze jen přes šablony. Tím jsem se dokázal dostat na 36 tisíc, a to je pořád moc. Chce to vymyslet lepší kritéria nebo zúžit množinu článků. --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 4. 2025, 17:53 (CEST)Odpovědět
Lze to rozdělit na dva základní okruhy:
Významnost, to je vždy individuální názor, tyto články by bylo vhodné vždy ponechat.
Ověřitelnost, to je základní požadavek vycházející pojetí encyklopedie. Tedy není-li ověřitelnost doložena, pak smazání je jediné možné řešení. Smazání většího počtu článku, které zvýší kvalitu wikipedie lze pokládat za rozumné.
A na závěr: existuje někdo kdo to rozhodne a řekne, že se to bude realizovat a nebo, že se vše ponechá při starém?? --Jiriskaloud (diskuse) 8. 4. 2025, 09:53 (CEST)Odpovědět
Takové velké mazání jedině přes širokou diskusi komunity, třeba WP:ŽOK. A ještě nejlépe prve někde uveřejnit seznam článků, o kterých se jedná. --Zagothal (diskuse) 8. 4. 2025, 10:08 (CEST)Odpovědět
Různé nekvalitní a nezdrojované pahýly jsou důsledkem toho, jak Wikipedie vzniká, tedy spontánně, neorganizovaně, amatérsky a po částech. I mnoho kvalitních a dobře ozdrojovaných článků tím stadiem kdysi prošlo. Je jasné, že z většiny pahýlů v dohledné době DČ nevzniknou, ale na druhou stranu ty pahýly také obvykle ničemu nevadí a málokdo je čte. Myslím si, že jejich masové mazání by jenom odradilo některé jejich autory, často nováčky, aby pokračovali v psaní na Wikipedii, což by byla škoda.
Ale na druhou stranu současné jazykové modely už dostávají i možnost prohledávat internet a jejich pomocí by se daly automaticky dohledávat vhodné zdroje a vytipovat pahýly, u kterých se takové zdroje nedaří dohledat. Neznamenalo by to nutně, že jde o encyklopedicky nevýznamná témata (zdroje mohou ležet někde v papírové podobě), ale rozhodně by se na ně mohla pak zaměřit pozornost editorů. Je to jedna z možností (polo)automatizace údržby. Ale předpokládalo by to, že se do toho investuje čas (programátorů a editorů) a peníze (provoz jazykových modelů není zadarmo).
I když si celkově myslím, že čas a peníze je lépe investovat především do článků, které čte hodně lidí, než do těch, které jsou na okraji pozornosti. Až budeme mít na úrovni DČ články, které mají stovky čtenářů denně, a na slušné úrovni články s desítkami čtenářů, tak si můžeme říct, že nastal čas uklízet v oblasti článků s jednotkami a méně.--Jan Spousta (diskuse) 8. 4. 2025, 11:12 (CEST)Odpovědět
Souhlasím se Zagothalem, že velkému mazání by měla předcházet široká diskuse. V dávné době, kdy jsem na wikipedii začínal, bylo rozhodnuto o hromadném smazání všech příspěvků jednoho wikipedisty (tuším že se označoval Pajs, možná to někdo v historii najde) proto, že u některého z jeho příspěvků bylo odhaleno copyvio, a to aniž by se články jednotlivě prověřovaly. Šlo o velké množství článků k základním fyzikálním a matematickým pojmům. Mnoho dalších článků z těchto oblastí se tak rázem začalo červenat a wikipedie se pro tyto oblasti stala jako encyklopedie špatně použitelná. Čas na zpětnou nápravu byl minimální (sám jsem jako začátečník „zachránil“, tj. zkontroloval nekopírování uváděné reference a doplnil dalšími referencemi jen několik článků, ostatní šly „do stoupy“). Tato hluboká jizva přetrvávala mnoho let a dodnes není úplně zahojena (jak jsem si právě ověřil, tak příkladně z matematiky nadále absentují (až na výjimky) např. speciální funkce - srovnejte s en:Category:Special functions, z fyziky Lagrangeova formulace klasické mechaniky, či pouhé pahýly po zhojení jako termodynamický systém). Uvádím jako memento. --Petr Karel (diskuse) 8. 4. 2025, 11:39 (CEST)Odpovědět
Ale když vidím např. článek Logaritmická rovnice, tak nejsem moc rád, že tu je :) --Xyzabec (diskuse) 8. 4. 2025, 12:15 (CEST)Odpovědět
Ano, hrůza. Vy víte, že to je „náhrada“ po jednom z hromadně smazaných článků? Byl by to krásně odstrašující příklad? --Petr Karel (diskuse) 8. 4. 2025, 13:31 (CEST)Odpovědět
@Petr Karel: Případ Pajs ve mně vyvolal velkou pachuť, byl jednm z důvodů, proč jsem z cswiki skoro zcela odešel a dodnes mám v plánu všechno to projít.
@Xyzabec: Tehdy byla [smazána] i ta logaritmická rovnice. --Zagothal (diskuse) 8. 4. 2025, 13:59 (CEST)Odpovědět
@Zagothal: to byl můj původní nápad při zakládání téhle diskuse, zjistit, o jaké články se vlastně jedná a hlavně kolik jich je (žádné reference, žádná literatura, žádné interwiki, ev. rozšířeně třeba ani žádná autoritní data nebo žádná "nerobotická" editace x let.), a pak teprve zvážit co s nimi. Ale pokud to zatím není technicky reálné, tak - jak už jsem napsal výše - zřejmě zůstaneme u toho, že čas od času na takový článek víceméně náhodně narazí někdo, kdo založí DoS. U nově založených článků by ale asi obdobná kontrola např. po 14 dnech možná byla, a snad by šlo i automaticky vložit šablonu Významnost (pokud by tam už jiná urgentní nebyla, a včetně upozornění autorovi). --Xyzabec (diskuse) 8. 4. 2025, 12:09 (CEST)Odpovědět
Reálné je třeba vyjít z té kategorie, kterou kolegové diskutují výše (resp. šablony {{neověřeno}}), odejmout články s interwiki a seřadit je podle velikosti: [1]. A vedle toho řešit údržbu této kategorie (dohledávat články bez zdrojů / odstraňovat články se zdroji). --Matěj Suchánek (diskuse) 8. 4. 2025, 13:12 (CEST)Odpovědět
Ještě tip pamětníka: Dříve (hodně dávno) bylo častým zvykem nezdrojovat řádkově, ale publikacemi v závěrečné sekci Literatura. Tam by proto mohla být náprava "neověřenosti" snazší a rychljší, proto doporučuji články s {{neověřeno}} obsahující zároveň sekci Literatura shromáždit do zvláštní podkategorie (pokud to lze technicky provést). --Petr Karel (diskuse) 8. 4. 2025, 13:39 (CEST)Odpovědět
Technicky možné to je, nicméně výpočetně náročné. Já původní seznam získal přes PetScan (viz Matěj Suchánek výše) a pak přes Google Colab. Opakuji, že s výpisy nejsem úplně kamarád a postup je určitě možné optimalizovat. Kdyby měl někdo zájem, zde je dostupný kód v Pythonu, který kontroluje sekce i interwiki. --Vít Karásek (diskuse) 8. 4. 2025, 14:05 (CEST)Odpovědět
Šablona Významnost se používá na základě toho, že nějaký uživatel významnost zpochybní. Šablona Neověřeno na základě toho, že někdo zpochybňuje ověřitelnost informací v článku. Nemůžete ale provádět odložené smazání na základě čistě formálního kritéria, že tam není ani jeden/předepsaný počet (jakýchkoli) zdrojů. Navíc je to i prakticky neprůchodné, protože by to správce zavalilo prací. Na takové věci slouží monitorovací kategorie, ta bude shromažďovat podezřelé články a kterýkoli i nesprávce je pak může individuálně posoudit a naložit s nimi dle pravidel. Za zvážení by jen stálo, zda nevytipovat případy, kdy by bylo vhodné odložené smazání užívat i na staré články, kde se dává přednost DoS. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 4. 2025, 14:07 (CEST)Odpovědět
Předností odloženého smazání u nových článků je současné upozornění autorovi, který má možnost s tím něco udělat (a poměrně často se myslím aspoň snaží). U starších článků není koho upozornit, takže použití OS by asi bylo problematické. Přinávám, že já osobně články z Kategorie:Údržba:Doložit významnost nijak systematicky nesleduji, na rozdíl od DoS, kde se někdy i pokouším přispět k záchraně. --Xyzabec (diskuse) 8. 4. 2025, 15:23 (CEST)Odpovědět
Ano, to máte zcela pravdu. Ale pokud je řeč o silně problematických článcích, které evidentně unikly patrole, možná by se daly definovat podmínky, za kterých není potřeba názoru více uživatelů, stačí případně jen dva (navrhovatel a vyhodnocující správce). Jen k úvaze. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 4. 2025, 15:46 (CEST)Odpovědět
Nemá zdroje? Ověnčit šablonou s časovým limitem, tím se to zkategorizuje, a pak navrhovat na DoS.
Těch článků říkáte je 1500, takže po 30 článcích týdně to DoSem vyprázdníme do roka (doplní se zdroje nebo se článek smaže). Nebo se to může rozprostřít více v čase (podle návštěvnosti nebo stáří nebo jiné prioritizace), něco se podaří upravit ještě před hrozbou DoSu... jak to správní navrhovatelé nejdřív zkoušejí....
Automatické mazání asi není cesta. --Chrz (diskuse) 8. 4. 2025, 16:12 (CEST)Odpovědět

V bodech:

  1. Jsou tu jistě zapomenuté reklamy, hoaxy, nevýznamná a další zcela neužitečná hesla, jazykové chyby. Taky potenciálně užitečné pahýly nebo užitečná témata, která jsou však zastaralá – z vlastní zkušenosti vím, že článek zůstává zhruba ve stejné podobě jako v době založení (z mé branže se to týká třeba biologické systematiky, stupně ohrožení etc.). Jiná ale Wikipedie nikdy nebude a podobnými neduhy trpí i jiné zdroje – např. než slavnostně vydali poslední díl en:Handbook of the Birds of the World, mohli vše začít od začátku přepisovat. Jediný rozdíl je, že u nás mohou prosperovat i hesla z různých důvodů mizerná, protože redakční kontrola je horší.
  2. Posuzovat významnost podle sledovanosti, jak dlouhodobě prosazuje @Jiriskaloud:, je zcela zcestné. Pokud někoho zajímají vesnice v Kongu nebo sumýši centrálního Tichomoří, je to čistě jeho volba. Snaha nasměrovat úsilí komunity k nějakým významným tématům končí po krátkém nadšení postupným nezájmem, jak ukázala třeba tato výzva.
  3. Když už se konečně podaří získat nějaký seznam článků s nedostatky, končí to po krátkém nadšení postupným nezájmem. Příkladem budiž Wikipedie:WikiProjekt Biologie/Status ohrožení/vše, kde se to taky nedotáhlo do konce. Suma sumárum, lidi sem chodí pracovat primárně pro vlastní zábavu, sekundárně pro veřejné blaho.
  4. Technicky se takové složitější problémy řešit nedají a mazat tisíce hesel je vylévání vaničky i s dítětem.

OJJ, Diskuse 8. 4. 2025, 15:53 (CEST)Odpovědět

K významnosti jsem napsal:
Významnost, to je vždy individuální názor, tyto články by bylo vhodné vždy ponechat. --Jiriskaloud (diskuse) 8. 4. 2025, 18:34 (CEST)Odpovědět
@Jiriskaloud Encyklopedická významnost není subjektivní. Viz doporučení. --Vít Karásek (diskuse) 8. 4. 2025, 18:37 (CEST)Odpovědět
Tedy ještě jednou, kompletně:
Významnost, to je vždy individuální názor, tyto články by bylo vhodné vždy ponechat.
Ověřitelnost, to je základní požadavek vycházející pojetí encyklopedie. Tedy není-li ověřitelnost doložena, pak smazání je jediné možné řešení. Smazání většího počtu článku, které zvýší kvalitu wikipedie lze pokládat za rozumné.
Ale Nechci se přít co je pro koho významné, co je však mimo diskuzi je ověřitelnost.
--Jiriskaloud (diskuse) 8. 4. 2025, 18:48 (CEST)Odpovědět
@Jiriskaloud: Ověřitelnost a její vymáhání samozřejmě není mimo diskusi. Status quo je jednoznačný: mažou se jen hesla, u kterých je důvodné podezření o jejich faktické správnosti. Na ostatní se používá neurgentní šablona {{neověřeno}}. A mohu jmenovat kvanta důvodů, proč je to tak z praktického pohledu správně. --OJJ, Diskuse 8. 4. 2025, 19:07 (CEST)Odpovědět
@Jiriskaloud Ověřitelnost není nikdy doložena. Dokládají se tvrzení referencemi. Ale že je nějaké tvrzení opatřeno referencí neznamená, že je ta informace ověřitelná. Stejně to, že informace není opatřená referencí, neznamená, že není ověřitelná. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 4. 2025, 19:21 (CEST)Odpovědět
@Jiriskaloud: Člověče, nechcete se napřed seznámit s úplně nejzákladnější nápovědou, než to tady začnete reformovat??? Ne, encyklopedická významnost není individuální názor, wiki nemá nějaké vedení, které by to mohlo rozhodnout, kritéria pro nejlepší článek nijak nesouvisejí s rokem vzniku, počtem editací a návštěvností, jak tvrdíte tady...--Hubert Kororo (diskuse) 8. 4. 2025, 19:27 (CEST)Odpovědět
Významnost se dokládá, ověřitelnost se zajišťuje. --Matěj Suchánek (diskuse) 8. 4. 2025, 19:29 (CEST)Odpovědět
Děkuji všem přispěvatelům, kteří do této diskuze přispěli, i když jsem jí nevyvolal. Nejprve bych chtěl všechny ubezpečit, že nechci nic reformovat. Jen bych chtěl říci, že významnost je opravdu individuální názor, což není totéž co encyklopedická významnost, která má svá pravidla. To co platí v komunitě neplatí mezi těmi, kteří wikipedii používají jen pro čerpání vědomostí. Pochopil jsem také, že právě proto je jen 251 nejlepších článků a 823 dobrých článků. Pro ty, kteří nejsou členy komunity je to značné překvapení, protože předpokládají, že ve Wikipedii je opravdu dobrých článků několik stovek tisíc a já je o tom ubezpečuji. Ale taková kompletní kvalifikace by znamenala značnou individuální práci a tak jsem např. proto ustoupil od pokusu zařadit článek Rusko mezi nejlepší nebo jen dobré články. Platí, že dobré zboží se chválí samo a trvalá návštěvnost článku Rusko jeho kvalitu potvrzuje bez ohledu na všechna další kritéria. --Jiriskaloud (diskuse) 9. 4. 2025, 13:31 (CEST)Odpovědět
@Jiriskaloud: V tomto souhlasím s @Hubert Kororo:... To je úplné nepochopení dobrých a nejlepších článků. Ty mají sloužit jako vzor nějakých "ideálních" článků, jako nějaký užší výběr hesel na Hlavní stranu a tak podobně. Plus se ten puzzlík pojí s tím, že heslo prošlo nějakým "recenzním řízením" či hlasováním (u nás se dá DČ nalepit víceméně bez diskuse, na NČ to už hlasováním prochází). Neznamená to, že ty články nemůžou obsahovat chyby, že nemůžou být po delší době neaktuální. Nebo, že řada článků neplní požadavky na nejlepší – jen se nikomu třeba nechtělo posunout je do toho nominačního procesu.
Koneckonců porovnejte si to s enwiki, kde mají 0.59% en:Wikipedia:Good articles, přičemž se tam dají najít absolutní nečtené rarity po vzoru en:?Oryzomys pliocaenicus (dokonce tedy i relativně krátké, leč v tomto ohledu úplné), zatímco en:Russia tam rovněž nemají zařazeno. Nehledě k tomu, že čtenost článku nijak nesvědčí o jeho kvalitách, ale maximálně o popularitě tématu.
Obecně cokoli najdete na interních stránkách Wikipedie, to se pojí alespoň s nějakou minimální byrokracií. Samozřejmě Vám jinak nic nebrání pokusit se o dotažení článku Rusko mezi dobré či nejlepší a rád Vám s tím i pomůžu. Na první pohled je relativně úplný, ale měl by se dozdrojovat a odebrat z něj údržbové šablony, právě aby mohl být vzorový řekněme pro tu ověřitelnost. Třeba hned první kapitola Název postrádá jakýkoli zdroj. --OJJ, Diskuse 9. 4. 2025, 13:58 (CEST)Odpovědět
Jablka a hrušky. Zas a znovu. O tom, jestli jestli a jak moc je článek kvalitní, se čtenář dozví, až když článek navštíví. Opravdu si lidi chodí číst o Rusku právě proto, že ten konkrétní článek má mezi nimi pověst kvalitního? Je snad aktuální zájem o rodinu Slováčkových daný tím, že ty články jsou na úrovni dobrých/nejlepších? Naopak mnohé nejlepší články jsou na tak specifická, oborová témata, že u většiny bude jejich návštěvnost jednotky denně. (V tabulce aktuálně nejčtenějších článků je jediný z nejlepších článků: Slintavka a kulhavka. Proč asi?) --Matěj Suchánek (diskuse) 9. 4. 2025, 13:59 (CEST)Odpovědět
(s editačním konfliktem, možná opakuji předchozí názor) Rozlišujte, prosím, dobrý článek a "dobrý článek podle WP:Kvalita". To, že článek nemá puzzlík neznamená, že v něm dané encyklopedické heslo není velmi dobře zpracováno a je tak výtečný pro účel „čerpání vědomostí“, jen nebyl nominován v rámci příslušného kvalitářského procesu. Mnoho wikipedistů produkuje velmi dobré články, jen se (někdy úmyslně) vyhýbají formálnímu procesu. Puzzlík je pouze dokladem, že článek byl na DČ nominován, nezávisle posouzen a splňuje i další formální kritéria. --Petr Karel (diskuse) 9. 4. 2025, 14:06 (CEST)Odpovědět
@Petr Karel: Podotýkám, že jsem ten poslední, kdo by z toho chtěl dělat monstrproces nebo nějaký tajný rituál. Naopak kvituji, když se @Jiriskaloud: a kdokoli další přidá do WP:WPQ, bude sledovat články k recenzi a WP:NNČ a tak podobně. Smysl puzzlíky jistě mají. Mohou inspirovat, jak má článek na nějaké téma vypadat (snažil jsem se naposledy třeba s rabdoviry, poněvadž komplexní články o skupinách virů nám chyběly), snadno se z nich berou kandidáti na Hlavní stranu, dá se s tím propagovat v médiích nebo jinde (například se kolegové snaží opuzzlíkovat všechny ptáky roku). --OJJ, Diskuse 9. 4. 2025, 14:14 (CEST)Odpovědět
@OJJ: Nic proti puzzlíkům. Jen jsem reagoval na větu „... kteří nejsou členy komunity ... předpokládají, že ve Wikipedii je opravdu dobrých článků několik stovek tisíc ...“, protože jsem přesvěčen, že spousta článků opravdu dobrých (pro účel „čerpání vědomostí“) je i bez titulu DČ. --Petr Karel (diskuse) 10. 4. 2025, 08:22 (CEST) Navazuji na předchozí diskuzi: Napsal jsem, že bohužel články jen s minimální významností (nebo bez encyklopedické významnosti) se budou vždy vyskytovat a myslím si, že obecný názor byl, že se s tím nedá nic dělat, to se bude neustále objevovat. Při počtu více než půl milionu článků je třeba s tím počítat. Napsal jsem také, že u článků pokud chybí reference nebo literatura tak by vymazání určitě neškodilo a mohlo by proběhnout bez potíží. Vít karásek něco zpracoval,  Vyfiltroval žijící muže a je to 1576 článků. Myslím, že lze tyto články bez obav vymazat. Zájemci o ponechání mohou tomu zabránit tím, že doplní reference a potvrdí tak věrohodnost článku. Toto pravidlo by odstranilo články nesplňující encyklopedická pravidla, zabránilo by vzniku nevyhovujících článků a zejména by snížilo pracnost kontroly cca 50 nových článků měsíčně.Odpovědět
Tak ještě jednou: Než budete něco navrhovat, nejdřív si nastudujte pravidla Wikipedie. Začněte např. na Nápověda:Smazání článku, pak třeba nebudete psát takové nesmysly. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 4. 2025, 10:11 (CEST)Odpovědět
Ještě jednou a explicitně, mazat stovky článků bez široké diskuse je proti smyslu Wikipedie. --Zagothal (diskuse) 10. 4. 2025, 10:16 (CEST)Odpovědět
Těch článků jimž chybí reference je jen u mužů 1576. Nemám nic proti široké diskuzi o nich a pak jí dále rozšířit. A potom postupovat podle názoru komunity. --Jiriskaloud (diskuse) 10. 4. 2025, 10:55 (CEST)Odpovědět
Nemůžete vést diskusi, když nerozumíte pravidlům. Není žádných 1576 článků, kterým chybí reference. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 4. 2025, 11:15 (CEST)Odpovědět
Myslím, že Vít Karásek našel 1576 článků, kterým chybí reference. Je tedy možné zahájit 1576 diskuzí. Tu však nechci vyvolávat. Tuto diskuzi nechám odborníkům v komunitě. --Jiriskaloud (diskuse) 10. 4. 2025, 12:11 (CEST)Odpovědět
To je váš mylný pohled. „Chybí reference“ je integrální vlastností nedokonalé Wikipedie. Vít Karásek jen na základě formálních kritérií vytipoval články, které by statisticky měly mít větší pravděpodobnost nedoložitelné encyklopedické významnosti. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 4. 2025, 14:04 (CEST)Odpovědět
Nemá smysl zahajovat diskusi o smazání k většímu množství článků jenom proto, že aktuálně nemají strojově nalezitelné reference. Ale můžete je vzít jeden po druhém, ke každému z nich se pokusit dohledat zdroje a ty do článku doplnit. Teprve tam, kde se vám to nepodaří, má smysl uvažovat o zahájení diskuse o smazání. --Bazi (diskuse) 10. 4. 2025, 12:23 (CEST)Odpovědět
Momentálně se jen procházely články ČŽL, které literaturu, refy, iw neobsahují (tedy seznam obsahuje i ty vylepšitelné i ty na smazání. Kdyby měl někdo sílu (zejména výpočetní) a vůli, šel by seznam i rozdělit na strojově nalezitelné zdroje. Uvažuju nahlas; po vyhledání názvu Googlem by se dala strojově kontrolovat existence článků skrze různé varianty zdrojů (viz seznam v odpovědi na stackexchange). Pokud by existovaly články několika unikátních periodik/knih/monografií/…, byl by na seznamu k možnému vylepšení, jinak by byl na seznamu k DoSu. Já tohle momentálně dělat nehodlám, do placu to dávám jen jako možnou (zejména technicky) variantu, ale je otázka, zda by to neudělalo více nepořádku než užitku. --Vít Karásek (diskuse) 10. 4. 2025, 22:59 (CEST)Odpovědět

Před časem jsem tuto diskusi otevřel, dovoluji si proto navrhnout i její uzavření. Vypsat seznam článků typu "žádné reference, žádná literatura, žádné interwiki" zřejmě zatím není technicky reálné, konsenzus na nějakém jejich hromadnějším mazání (po příslušné úpravě pravidel, samozřejmě) taky není moc pravděpodobný. Ale zaznělo tu dost názorů a aspoň pro mne to bylo velmi poučné, takže všem zúčastněným děkuji :) --Xyzabec (diskuse) 10. 4. 2025, 12:45 (CEST)Odpovědět

Plně souhlasím. --Jiriskaloud (diskuse) 10. 4. 2025, 13:19 (CEST)Odpovědět
udělat jejich seznam někde ve jmenném prostoru Wikipedie (něco jako kratičké články) by dokonce bylo prospěšné pro toho, kdo by je chtěl ohodnocovat. Ale jinak souhlas. --Zagothal (diskuse) 10. 4. 2025, 13:24 (CEST)Odpovědět
Jen dodám, že seznam článků vybraných kolegou Vítem Karáskem jsem přenesl na Wikipedii (Wikipedista:Jan_Spousta/nezdrojovane). Poslouzením pár namátkou vybraných jsem zjistil, že nemalou část tvoří sportovci a jiní jedinci, jejichž encyklopedická významnost je založena na nějakých výkonech podle Wikipedie:Významnost (lidé), takže nevyžadují dva nezávislé zdroje. Zdroje by samozřejmě pomohly, ale pokud články neobsahují nezjevné informace, tak je přísně vzato pravidla nevyžadují.--Jan Spousta (diskuse) 10. 4. 2025, 19:53 (CEST)Odpovědět
Díky za to. Názorně se potvrzuje, jak je ten formalistický přístup neplodný. I má skepse k tomu, že to statisticky pomůže vytipovat kandidáty, se potvrdila. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 4. 2025, 20:23 (CEST)Odpovědět
@Jan Spousta To se určitě bude hodit. Když nic jiného, tak nám nezbyde nic jiného, než abychom je postupně prošli skrze DoS jednotlivě, nebo některé typově úplně shodné aspoň v menších skupinkách. --Krabiczka (diskuse) 10. 4. 2025, 20:45 (CEST)Odpovědět
Ale proč? Jak píše kolega, prošel jsem dvě destky, většinou je to fotbalista, ten má výjimku. Zbylí asi 3 nebo 4 byli umělci, u kterých nemám o EV důvod pochybovat. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 4. 2025, 21:17 (CEST)Odpovědět
Článků o sportovcích s pochybnou významností se už mazalo několik. Buď je možné encyklopedickou významnost elementárním způsobem doložit, nebo není. Udílení nesystémových výjimek pro určité vybrané tematické skupiny považuji za mimořádně problematické, protože může zásadním způsobem změnit hustotu síta pro obsah, jaký Wikipedie nabízí. Toto síto by mělo být stanovené přibližně takovým způsobem, aby zajišťovalo nějakou minimální úroveň kvality obsahu i encyklopedické významnosti. --Krabiczka (diskuse) 10. 4. 2025, 21:26 (CEST)Odpovědět
Přiznám se, že jsem splnění alternativního kritéria nekontroloval. Pokud na základě vámi vybraného vzorku článků rozporujete závěr kolegy Spousty, že sportovci ta kritéria plní, bylo by dobré to tu popsat. Pokud si jen stýskáte nad nesystémovou konsensuální výjimkou, tak je vyhlídka na zakládání DoSů jen ztráta času. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 4. 2025, 21:42 (CEST)Odpovědět
Stejně jako by bylo špatně cokoliv automaticky podle nějakých kritérií smazat, není v pořádku ani plošně uplatnit nějakou takovouto výjimku. Jde o hesla, která minimálně potřebují kontrolu, některá menší doplnění, některá zásadnější a u některých třeba bude vhodným řešením DoS. A ano, při namátkovém prohlížení jsem pár kandidátů, u kterých mi DoS přijde dosti případný, našel. Individuální přístup, který v určitých případech může vést i k založení DoS, mi u některých položek seznamu přijde jako naprosto legitimní řešení, jehož využití může v budoucnu někdo iniciovat. Ten seznam může minimálně posloužit k tomu, že jsou tam shromážděná hesla, která mohou vyžadovat pozornost ze strany editorů. Některá jsem dokonce sám upravoval, takže je tam opravdu všechno možné, nikoliv jen určitý malý kvalitativní výsek. Ale pokud je podotknutí této skutečnosti obtěžující, pak se omlouvám a rád se vrátím k ignorování zdejších diskusí. --Krabiczka (diskuse) 10. 4. 2025, 22:20 (CEST)Odpovědět
@Xyzabec Souhlasím, najít v tom konsensus je velice těžké. Osobně bych nějaké automatizované řešení viděl též jako velmi rizikové. Neměli jsme úplně málo případů, kdy staré zapomenuté texty byly právě díky hrozícímu smazání upraveny do encyklopedicky vhodné formy. Cesta přes postupné řešení jednotlivostí je sice pracná, ale zase většinově odpadá riziko, že se odstraní nějaké heslo, které by přitom existovat mělo. --Krabiczka (diskuse) 10. 4. 2025, 20:45 (CEST)Odpovědět
@Xyzabec Jen doplňuji, že technicky reálné to určitě je. Kdyby se měl procházet každý článek, trvalo by to na bezplatných serverech Googlu, které jsem k vytvoření testovacího seznamu použil, necelých 50 hodin s tím, že je kód neoptimalizovaný, možná zbytečně často ukládá a kontroluje věci neefektivně. Pokud by se seznam protřídil (pevně věřím, že není potřeba procházet všechny články) a nevyužívala by se technika zdarma (teoreticky běžel na více zařízeních zároveň), do pár hodin by byl výsledek. Postup, na základě kterého jsem články procházel, jsem poskytl zde. --Vít Karásek (diskuse) 10. 4. 2025, 23:09 (CEST)Odpovědět
Již jsem ukončil svoji účast na této diskuzi a nyní bych rád doplnil na závěr jen několik postřehů
1)Nejlepší a dobré články slouží jen jako ukázka a k osvětě na hlavní stránce. To jejich necelé procento je v podstatě dané, jeho zvětšení zřejmě nenastane.
2)Článků, kterým chybí reference a celkově těch problematických článků není mnoho, po pravdě řečeno jejich počet zřejmě nepřekročí ani 1 % a tak se je třeba s tím smířit. Ostatně tyto články ani nikdo nečte. Kontrola, aby se nerozrůstaly, je asi dostatečná.
Prostě, až diskuze na toto téma znovu ožije, pak je třeba všechny diskutující včas upozornit, že to vše už tu bylo a že takový je život. --Jiriskaloud (diskuse) 11. 4. 2025, 14:05 (CEST)Odpovědět

Kdo by měl po zavedení Dočasných účtů vidět IP adresy?

[editovat | editovat zdroj]

Dočasné účty nahrazují IP adresy nepřihlášených uživatelů novým jedinečným identifikátorem. Po zavedení této změny budou IP adresy nepřihlášených editorů pro veřejnost skryty. Tuto změnu provádíme proto, abychom posílili naši podporu bezpečnosti a soukromí a zajistili, že se naši přispěvatelé budou i nadále cítit bezpečně.

Na druhou stranu ale v některých situacích potřebují IP adresy nepřihlášených editorů vidět k efektivnímu výkonu své práce uživatelé, kteří chrání wiki (bojují proti spamu, vandalismu, obtěžování atd.). Pro vyvážení těchto potřeb chceme dle našich pravidel i nadále umožnit některým uživatelům přístup k IP adresám dočasných účtů, a to na základě níže popsaných postupů.

Před zavedením dočasných účtů na české Wikipedii (později v tomto roce) potřebujeme vyjasnit, kdo uvidí IP adresy dočasných účtů. Rádi bychom vás požádali o názory.

Problém

V současné době je toto uživatelské právo automaticky uděleno uživatelům, kteří:

  1. jsou uživateli s rozšířenými právy (např. správci, revizoři, globální správci, stewardi – další příklady naleznete v zásadách).
  2. nemají rozšířená práva, ale jejich lokální účet je minimálně 6 měsíců starý a v lokálním projektu provedli minimálně 300 editací.

Náš problém se týká pouze bodu č. 2. Tyto hodnoty jsme zvolili před nasazením dočasných účtů na jakoukoli wiki. Ukázalo se však, že tyto minimální hodnoty jsou poměrně nízké a že pro aktéry s nekalými úmysly je stále příliš snadné získat přístup k IP adresám dočasných účtů. Obavy v tomto směru jsme slyšeli od více komunit, včetně těch z první pilotní skupiny. Chceme, aby dočasné účty smysluplně zlepšily soukromí editorů, proto musíme být více restriktivní, než tuto funkci zavedeme na wiki s velkými komunitami.

Po konzultaci dalších možností se správci, členy komunity z některých pilotních wiki a členy komunity aktivními na anglickém Discordu bychom rádi získali vaši zpětnou vazbu, než provedeme nějakou změnu.

Náš nový přístup

Navrhujeme, aby uživatelé bez rozšířených práv mohli o právo zobrazit IP adresy dočasných účtů požádat a administrátoři nebo správci by rozhodli, zda jim ho udělí. Naším cílem je důsledněji omezit přístup k IP adresám pouze na ty, kteří jej potřebují.

Změna bude vyžadovat manuální lidskou práci, ale odhadujeme menší zátěž, než kdybychom práva nadále udělovali automaticky.

Až dočasné účty nasadíme na více wiki, můžeme vyhodnotit dopad a podle potřeby upravit náš přístup.

Jak to bude fungovat

  • Pokud bude uživatel bez rozšířených práv potřebovat zobrazit IP adresy dočasných účtů, bude muset podat žádost o přidání do skupiny „Temporary account IP viewers“. Žádost budou vyřizovat správci (místní komunity budou moci o procesu rozhodnout) nebo stewardi (pro wiki bez místních administrátorů).
  • Systém bude vyžadovat, aby měl uživatel alespoň 300 editací a účet starý alespoň 6 měsíců. Správci a stewardi nebudou moci přidělovat přístup k IP adresám dočasných účtů pro uživatele, co tato kritéria nesplňují. Jedná se o minimum a doporučujeme komunitám – zejména těm větším – aby prosazovaly vyšší mezní hodnoty. Na základě připomínek komunit, které dočasné účty pilotovaly, doporučujeme jako hraniční hodnotu alespoň 600 editací.
  • Uživatel, který vyřizuje žádost, zkontroluje, zda uživatel žádající o právo splňuje požadavky a zda žádost řádně zdůvodnil. Samotné uživatelské právo bude uděleno prostřednictvím Special:UserRights.
  • Uživatelé, co se budou starat o přidělování práv, budou zároveň řešit i jejich odebírání.

Upozorňujeme, že požadavky na přístup k funkci IP Info budou shodné s požadavky na přístup k IP adresám dočasných účtů.

Další možnosti, které jsme zvážili

Zvažovali jsme řadu možností, včetně:

  • Udělení práva pouze uživatelům s rozšířenými právy.
    • Výhoda: Z hlediska bezpečnosti uživatelů je to ideální řešení, protože přístup budou mít pouze uživatelé, kteří byli prověřeni komunitou.
    • Nevýhoda: Je to příliš restriktivní. Na patrole jsou často aktivní uživatelé bez rozšířených práv. Pokud to uděláme, zvýšíme zátěž na uživatele s rozšířenými právy v rámci patroly.
  • Zvýšení mezní hodnoty počtu editací a/nebo stáří účtu. Právo by se stále udělovalo automaticky.
    • Výhoda: Technicky jde o jednoduchou změnu.
    • Nevýhoda: Riziko, že se k dočasným IP účtům dostanou nepoctiví editoři, je stále vysoké. Uživatel se špatnými úmysly může pomocí automatizovaného nástroje nebo skriptu dosáhnout jakéhokoli mezního počtu, ať už je jakkoli vysoký. Zároveň se tím ztíží editorům na menších projektech jednajících v dobré víře možnost získat tento přístup prostřednictvím standartního editování.

Naše otázky pro vás

  • Řeší nový návrh dostatečně obavy o ochranu soukromí?
  • Existují nějaké důsledky pro vaši komunitu, o kterých bychom měli při práci na těchto pravidlech vědět? Rádi bychom je aktualizovali během 2–3 týdnů.

V nadcházejících týdnech se opět ozveme s dalšími aktualizacemi a materiály o dočasných účtech a souvisejících funkcích.

Ještě jednou děkujeme všem, kteří nám s projektem pomáhají. Pokud se chcete o projektu dozvědět více, přečtěte si příspěvek na Difu (česky), navštivte naši projektovou stránku a často kladené dotazy. Přihlaste se k odběru newsletteru, abyste zůstali v kontaktu. Děkujeme! (Translated by Janbery) NKohli (WMF) a SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 12. 3. 2025, 00:25 (CET)Odpovědět

Vzhledem k tomu, že v celé dosavadní historii Wikipedie má přístup k údajům o IP adresách prakticky kdokoli, mi přijde i to údajně nízko nastavené kritérium 6 měsíců a 300 editací stále jako zřetelný posun. Ale případně by se to dalo spojit se skupinou prověřených, což se už teď přiděluje na požádání/doporučení, a nikoli automaticky. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2025, 01:05 (CET)Odpovědět
@Bazi: Tak ono to bylo asi vymyšleno jako prevence proti oknitidě a podobným neduhům. My zatím nejsme vazalové Putinostánu (i když některým nejmenovaným politikům by krvavé rubly jistě nesmrděly), takže bych nebezpečí zneužití osobních údajů viděl na české Wikipedii jako obecně nízké.
Jinak celá ta akce byla poněkud zbytečná, když na Vás vyběhne varování, kdykoli jste nepřihlášený, a registrace je velmi jednoduchá. Ale bohužel ve světě, kde lidi zažalují fastfood, protože jim nebylo jasně řečeno, že káva může být horká, se usoudilo, že se podobnému přenesení zodpovědnosti nelze vyhnout. A vymyslel se koncept problematičtější než status quo, co mohu posoudit, tak asi i pro "anonymní" přispěvatele samotné. Každopádně se s tím holt budeme muset naučit žít... Osobně vnímám jako rozumné odkrývání IP adres pro nějakou skupinu důvěryhodnějších uživatelů, například pro prověřené uživatele. --OJJ, Diskuse 12. 3. 2025, 07:25 (CET)Odpovědět
Ano, rozumím tomu, že v jiných oblastech může být ta situace ošemetná, zatímco u nás se to riziko nemusí prozatím jevit vysoké (uvidíme na podzim). Právě proto, že jsme prozatím nezaznamenávali ve větším měřítku potíže tohoto typu, bych utahoval šrouby jen pozvolna. Jinak souhlasím i s tím, co zmiňuje Herigona - pokud by snad to oprávnění mělo být nastaveno jen pro uživatelské skupiny typu správci, arbitrům by nejspíš taky mohlo náležet. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2025, 10:34 (CET)Odpovědět
Správci a arbitři určitě. Spíš než pro prověřené uživatele bych to viděl užitečné pro patrtoláře / revertéry. --JAnD (diskuse) 12. 3. 2025, 13:00 (CET)Odpovědět
@JAn Dudík: Nebo to bude ta nová uživatelská skupina přidělovaná správci dle uvážení. Pracovně ji nazývám "revizoři z Temu". :-D --OJJ, Diskuse 12. 3. 2025, 14:29 (CET)Odpovědět
Dobrý den. Baziho návrh mi přijde rozumný. Ovšem v případě, že by zůstal okruh omezen na výše uvedené okruhy uživatelů (správci, revizoři, globální správci, stewardi), tak by tam patřili i arbitři. V každém případě to povede ke zvýšení zátěže komunity, což považuji za nešťastné = kdokoliv chce odstraňovat vandalismus (narazím na vandalismus - odstraním ho - podívám se na příspěvky pachatele - případně odstraním jeho další nevhodné editace), bude se muset přihlásit, zatímco k jeho páchání to nebude nutné; přihodí se mi to tak 1× ročně a většinou nepřihlášenému, ale takových editorů s dobrou vůlí můžou být stovky. ― Herigona (diskuse) 12. 3. 2025, 09:25 (CET)Odpovědět
@Herigona, Bazi: To vůbec není pravda, akorát se uživatel zamaskuje pod jakéhosi „anonymního medvěda“, jako třeba zde. Je tam ale jeden rozdíl. Podle veřejně dostupného [2]: Any time you publish an edit on Wikipedia or other sites hosted by the Wikimedia Foundation without logging into a registered account, a temporary account will be created for you. This account will automatically be given a username. A cookie will be set in your browser when the account is created. All subsequent edits by you will be attributed to the username assigned to this temporary account, even if your IP address changes. Tzn. jestli to chápu dobře, osobních údajů vlastně bude k dispozici ještě více než dneska, kdy jsou IP adresy separovány (a to se vyplatí, Horste). Ale opět, neočekávám, že by to přinášelo zrovna v naší komunitě problémy. To je spíš věc Ruska a takových necivilizovaných zemí. Navíc se to dá snadno obejít (jako všechno). OJJ, Diskuse 12. 3. 2025, 09:47 (CET)Odpovědět
Žádné obavy o ochranu soukromí na naší wiki ve vztahu k IP adresám jsem nikdy nezaznamenal. "Aktéři s nekalými úmysly" se na naší wiki nesnaží získávat seznamy IP adres dočasných účtů, naopak spíš IP adresy využívají, tato nová funkce jim tedy bude jen pomáhat. Pomůže tedy vandalům, PR agenturám apod. Proto by měla být hranice pro používání systému komunitou co nejnižší, tak aby škody z této nové funkce byly co nejnižší. --Jklamo (diskuse) 12. 3. 2025, 09:52 (CET)Odpovědět
Pokud už jde o to, aby bylo posíleno soukromí nepřihlášených uživatelů, jsem proti tomu, aby k právu zobrazit IP adresu vedla automatická cesta – tj. kritérium počtu editací a stáří účtu – bylo by to prašť jak uhoď, kdo by z nějakého důvodu po těch informacích bažil, cestu by si snadno našel. Takže bych tu hranici nastavil na nejnižší manuálně posuzovanou a udělovanou úroveň, a to práva prověřeného uživatele – takže v podstatě per varianta připuštěná Bazim výše.
Přisuzovat to až revertérům/patrolářům je za mě pozdě, protože právě než si člověk o tyto funkce požádá, musí nějakým způsobem sbírat zkušenosti z patroly. Zbytečně bychom tak prověřeným uživatelům angažujícím se v hlídání Wikipedie (a potenciálně budoucím PaR) znepřístupňovali informace, které mohou zefektivnit jejich práci a přehled nad vandalským děním – kdo je kdo, jestli je to recidiva (což by kvůli přímé vazbě na cookies nebylo nutně zjistitelné) atp.
A pokud bude navíc existovat uživatelská skupina výhradně s tímto právem, kterou budou moct správci přidělit manuálně (se softwarovým omezením, že žadatel musí mít nějaký počet editací atd.), tak si myslím, že to jistí všechny okrajové případy důvěryhodných členů patroly ze záhadných důvodů bez příznaku prověřeného uživatele. --Robins7 (diskuse) 12. 3. 2025, 14:29 (CET)Odpovědět
Z návrhu, že by vznikla další uživatelská skupina, jejímž účelem je zvýšení efektivity práce na patrole, čímž se překrývá s patroláři a revertéry (které samy o sobě taky mají překryv), a tím i nutnost zavedení nových procedur (stránka s pravidly, prostor pro žádosti atd.), moc nadšený nejsem. Byl bych spíš pro přesunutí do balíčku jedné z těchto / obou skupin, neboť se přidělují se souhlasem komunity.
Jinak souhlasím s Herigonou, že i arbitři by toto měli mít v balíčku svých oprávnění automaticky.
Maskování samotné by bylo spíš triviální změnou (i když do systému vnáší další entropii), nicméně v té sadě novinek je jedna zásadnější: Záznam o IP adrese použité v době každé úpravy bude uložen po dobu 90 dnů po úpravě. Jinými slovy žádné oprávnění nám už nebude poskytovat výpis (anonymní) činnosti z dané IP adresy / rozsahu starší 3 měsíců, údaje v databázi už prostě nebudou. To je věc, která podle mě dosavadní zvyklosti naruší nejvíce. Ale je to i příležitost se podívat, jestli už některá pravidla/doporučení nejsou zastaralá a dává smysl na nich lpět. --Matěj Suchánek (diskuse) 12. 3. 2025, 17:51 (CET)Odpovědět
Jednoznačně od skupiny prověření uživatele a výše, tj. prověření uživatelé, patroláři, revertéři, správci, arbitři, byrokrati a nevím, kdo ještě. Zkrátka všechny funkce, které jsou "nějak manuálně" přidělené... Přidělávat si práci s nějakým ručním přidělováním, to snad ne.
Jinak též sdílím "určitou skepsi" k této funkci... Co je podstatné, jak píše kolega Matěj Suchánek, možnosti zákroků proti vandalům se díky "skartaci po třech měsících" ještě ztíží... Takže ve "jménu blaha" k "světlým zítřkům" (berte s nadsázkou, i když :-)). --VasekPav (diskuse) 12. 3. 2025, 22:35 (CET)Odpovědět
Jenom si ještě dovolím tu "určitou skepsi" více rozebrat. Co zabrání tajným službám, pokud budou chtít, infiltrovat se jako správci, patroláři, prověření uživatelé atd. do wikipedie? Nic, vždyť jsou na to cvičeni... A my tu rozhodně nejsme cvičeni na to, abychom takové krtky odhalovali. A možná budou mít i nějaké ty technické možnosti, jak tady ty dočasné účty "přelstít"... --VasekPav (diskuse) 12. 3. 2025, 23:00 (CET)Odpovědět
Ahoj, thanks for your comments! I'm analysing the discussions of all the communities we've asked, and soon we will let you know what the next steps will be.
On a side note, I wanted to clarify our motivation. Temporary accounts aren't designed to be specifically against regimes or secret services. It's just a matter of changing standards for privacy online, and risks for individual users as well as the Foundation. Děkuju, --SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 7. 4. 2025, 02:49 (CEST)Odpovědět

Zrušený vs. zaniklý

[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, nevíte někdo, jaký je rozdíl mezi „zrušeným“ a „zaniklým“ pivovarem? Z jakého důvodu se to v kategoriích rozlišuje (viz např. Kategorie:Pivovary v Jihočeském kraji)? Díky --GoogolManiac (diskuse) 16. 3. 2025, 13:43 (CET)Odpovědět

@GoogolManiac: Osobně ve Wikipedii tyto výrazy nepoužívám, ale zrušení přisuzuji administrativnímu aktu (zrušení zákona), zánik je spíše neřízený (zaniklé středověké vsi). Zdali je takto rozlišováno u pivovarů, netuším :-). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 16. 3. 2025, 20:37 (CET)Odpovědět
Tak už jsem na to přišel – zrušený pivovar je pivovar, který už nefunguje, ale jeho budova pořád stojí, a u zaniklého pivovaru už neexistuje ani ta budova (viz Seznam pivovarů v Česku). Každopádně děkuji za odpověď :) --GoogolManiac (diskuse) 17. 3. 2025, 00:10 (CET)Odpovědět
@GoogolManiac Obvykle bývá zvykem takto rozlišovat na bývalé a zaniklé, resp. zaniklé jsou podkategorií zaniklých, viz např. bývalé kostely nebo bývalá města. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2025, 10:28 (CET)Odpovědět
@Matěj Orlický Asi faktická chyba: zřejmě jste měl na mysli "resp. zaniklé jsou podkategorií bývalých"... --VasekPav (diskuse) 7. 4. 2025, 22:51 (CEST)Odpovědět
Samozřejmě je to tak, omlouvám se. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 4. 2025, 10:11 (CEST)Odpovědět

Archivace vybraných externích článků

[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, nejpozději do 24. 3. zmizí z webu cs-dopravak na nátlak Škodovky pár článků (dle redakce se jedná o střet názorů, ne o protiprávní jednání). Web je často používán jako zdroj, proto by bylo dobré ty články co nejrychleji nechat zarchivovat na webarchivu pro případné budoucí využití. Nemám s tím ale zkušenosti, proto o to prosím kohokoliv jiného. Jedná se o:

Dokumenty rovněž zveřejněné na webu s datem odstranění 24. 3.:

Díky, --MIGORMCZ (diskuze) 19. 3. 2025, 20:27 (CET)Odpovědět

Teď se dívám, že už to na archivu je. Tedy je ta moje žádost už mimo (při prvním hledání na mobilu cca před hodinou jsem to tam z nějakého důvodu nenašel). --MIGORMCZ (diskuze) 19. 3. 2025, 20:42 (CET)Odpovědět
@MIGORMCZ: Webarchiv je toto: Webarchiv. Je to služba Národní knihovny České republiky, která lidem zpřístupňuje archivované stránky. Ukládat zde veřejnost nemůže, Webarchiv sám si rozhoduje, co uloží a kdy. Je ale možné stránky k ukládání doporučovat, to se dělá prostřednictvím tohoto formuláře. Webarchiv tomu může nebo nemusí vyhovět. Některé z článků na Československém dopravákovi ve Webarchivu byly, ty, které nebyly, jsem prostřednictvím formuláře doporučil k uložení (ještě v době, kdy články existovaly). Ale asi už to k ničemu nebude, protože články byly smazány.
Spíše jsi měl ale na mysli známější Internet Archive. Do toho veřejnost ukládat může. Napříště to můžeš dělat sám, je to velmi jednoduché, dělá se to na této stránce, kam stačí zkopírovat odkaz a kliknout na tlačítko SAVE PAGE. Články zde již uloženy byly, pro jistotu jsem je uložil ještě jednou (ještě v době, kdy články existovaly), aby tam byly skutečně celé, včetně obrázků a připojených dokumentů PDF. Zároveň jsem je taky uložil do archivu Archive.today. I zde je ukládání velice jednoduché, stačí na této stránce vložit odkaz do políčka My url is alive and I want to archive its content a kliknout na tlačítko save.
(Odpověď dopíši později.) --Marek Genius (diskuse) 12. 4. 2025, 22:54 (CEST)Odpovědět

Rudé právo 1963

[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Používám překladač, protože čeština není můj první jazyk, doufám, že to není tak špatné :). Rád bych vás požádal o pomoc, milí čeští wikipedisté. Jsem jedním z autorů článku pl:Henryk Mania na polské Wikipedii a zjevně s ním vyšel rozhovor v Rudém právu 26. ledna a 2. února 1963. Nemohu je na internetu najít, mohl by mi prosím někdo poskytnout scan nebo obsah těch vydání, pokud je v nich něco o něm? Děkuju! --MemicznyJanusz (diskuse) 24. 3. 2025, 21:40 (CET)Odpovědět

Scany požadovaného období by měly být tady: https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo --GoogolManiac (diskuse) 24. 3. 2025, 21:56 (CET)Odpovědět
@MemicznyJanusz: Konkrétně zde je 26. leden 1963 a zde je 2. únor 1963. Ale zrychleně jsem si procházel jednu stránku po druhé, a žádnou zmínku o Henryku Maniovi jsem nenašel. Ale možná jsem to přehlédl. --Marek Genius (diskuse) 12. 4. 2025, 22:32 (CEST)Odpovědět
@MemicznyJanusz: Jméno Henryk Mania jsem našel 2x v českém tisku:
Národní digitální knihovna umožňuje vyhledávání textu v periodikách včetně Rudého práva. Na dotaz "Henryk Mania" ale v Rudém právu nic nenalezla. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 12. 4. 2025, 23:15 (CEST)Odpovědět
@MemicznyJanusz, Svenkaj:
  • Rudé právo, 26.1.1963, s. 5, článek "Svědci vraždy lidických dětí vypovídají" (dole) – Henryk Mania se uvádí ve třetím a druhém sloupci zprava
  • Rudé právo, 2.2.1963, s. 5, článek "Kdo odpovídá za smrt lidických dětí" (dole) – zde se jméno Henryk Mania nevyskytuje (a zdá se, že ani jinde v tomto vydání) --Harold (diskuse) 13. 4. 2025, 00:03 (CEST)Odpovědět

Co s podivnými údaji co skáčou do šablon z Wikidat

[editovat | editovat zdroj]

Obecně se domnívám že infoboxy by se měly užívat mnohem střídměji než je zvykem a čerpání z Wikidat taktéž, ale chápu že každý nesouhlasí. Ale čím dál tím víc nacházím hesla kde čerpá z Wikidat úplné nesmysly: třeba heslo Abrahám kde je infobox vyplněn tak jako šlo o dobře doloženou historickou osobnost. Máme tu rok narození a úmrtí (a že se dožil 174 let, s žádnou zmínkou o tom že je to jen tradiční, biblické, podání, nikoliv nějaký obecně uznávaný fakt), místo úmrtí „Hebron nebo Kanaán“ (jedno je město, druhé území), spoustu jmen v anglickém přepisu, devět odkazů na Genesis (bez uvedení přesného místa, za to každý jako se zvláštním číslem refu) a tak dále. Kromě toho ten infobox vypadá šíleně.

Navíc jak může zdrojovat Wikidaty? Chceme tedy po čtenáři aby přešel na jiný WikiProjekt až tam našel referenci? Nemáme mít referenci přímo v článku? A když se pak člověk podívá na zdroje na Wikidatech nalezne tam zdroje jako „anglická Wikipedie“. Krásné zdrojování kruhem.

Dá se nějak zabránit tomu aby se v heslech objevovaly tyhle neozdrojované a zavádějící nesmysly? --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 09:28 (CET)Odpovědět

Tak s první větou nesouhlasím zcela zásadně. Infoboxy by měly prioritně tahat data z Wikidat. Databáze Wikidata je ke shromažďování encyklopedicky relevantních dat přece určena. Ale samozřejmě že údaje ve Wikidatech by měly být řádně zdrojované. Zdrojovat Wikipedií je nesmyslné, to souhlasím, a když se s tím potkám, mažu to a pokud možno nahrazuji skutečným zdrojem. Pokud údaj z Wikidat přesto není vhodný pro infobox, pak je možné jej přepsat textově přímo v infoboxu. A co se týče vzhledu infoboxu v hesle Abrahám, tak vypadá naprosto v pohodě, přesně tak jak má. --KPX8 (diskuse) 27. 3. 2025, 09:36 (CET)Odpovědět
Samozřejmě že jsou typy článků kam infoboxy patří a mají tahat informace z wikidat (města, státy, velká část osobností, filmy, apod.), ale pro mnohá „měkká“ témata vedou k zavádějícím výsledkům. Cokoliv jehož popis je záležitost „tradice“ nebo spekulace se nehodí uvádění „tvrdých dat“: biblické postavy, božstva, ale také třeba pokrmy. Jaký má být „skutečný zdroj“ na data narození a úmrtí Abraháma když to není historická postava a Bible letopočty neuvádí? A kdyby uváděla máme tam opravdu mít že se Abrahám dožil 175 let? Nemůžeme přeci rezignovat na fakt že že různé zdroje mají různou váhu.
Údaje se dají přepsat přímo v infoboxu, ale v takových případech je často nejlepší údaj „neznámé“. Nebylo by lepší tam ten údaj prostě nemít vůbec. K tomu jak vypadá nějak slušně vypadající infobox bych doporučil podívat se třeba na anglickou Wikipedii, ale i ostatní Wikipedie mají infoboxy které nenutí data z Wikidat a jsou mnohem decentnější. --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 09:53 (CET)Odpovědět
Na Wikidatech jsem u Abraháma přidal „neznámé datum narození“ a „neznámé datum úmrtí“ jako preferované hodnoty. Smazal jsem Kanaán, to vzniklo ze zmatečného anglického úzu psát „Hebron, Canaan“ ve smyslu Hebron v Kanaánu. Doplnil jsem české štítky u vnoučat, kde chyběly. Problém s nepřebíráním kapitoly a verše v referenci jsem dal pod technickou lípu. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2025, 12:27 (CET)Odpovědět
@Crinkly.sun Kolego, považuji za poněkud nešťastné, když otevřete širší debatu o infoboxech určitých osob a aniž byste počkal na závěr diskuse, předěláte článek, který uvádíte jako příklad. A to navíc víceméně antisystémové a v rozporu s dosavadní diskusí. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2025, 14:50 (CET)Odpovědět
@Crinkly.sun Souhlasím s kolegou @Matěj Orlický - to přepsání infoboxu nebylo takhle dohodnuto. Radili Vám to kolegové, že máte když tak vzít infobox - postava, a primárně se snažit o nápravu dat na Wikidatech. --KPX8 (diskuse) 27. 3. 2025, 15:22 (CET)Odpovědět
A díval jste se na Infobox Postava? Jak je tenhle infobox vhodný pro biblickou postavu a jak řeším mnou zmíněné problémy?
Já považuji za nešťastné že se tu odpovídá na něco trochu jiného než se ptám a že preferujeme Wikidata nad Wikipedií bez opory v pravidlech i zvyku na ostatních Wikipediích. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 07:31 (CET)Odpovědět
Nikdo žádnou věcnou námitku proti iboxu Postava zde nepředstavil.
Preferujeme Wikidata. Je absurdní po 12 letech tvrdit, že to nemá oporu v pravidlech a zvyklostech. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 08:04 (CET)Odpovědět
Nikdo ani neuvedl důvod proč by šablona měla být lepší. Každopádně : „Infobox - postava může být použit pro vytvoření charakteristiky fiktivní osoby určitého díla nebo série.“ Biblické nebo třeba mytické postavy nejsou v pravém smyslu fiktivní, jedna část parametrů v tomto infoboxu se pro ně nehodí, zbytek je stejný jako u infoboxu osoba. Kde je ta výhoda?
Má oporu ve zvyklostech (nebo dokonce pravidlech) zákaz vyplňovat infoboxy ručně? Čemu ublíží pokud je infobox u hesel typu Abrahám ručně? Navíc je absurdní tvrdit že pokud se něco dělá 12 let takže se z toho stalo pravidlo. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 08:56 (CET)Odpovědět
Jsou to postavy fiktivní, v pravém smyslu, a padlo to v diskusi opakovaně.
Nikdo nemluví o zákazu, ale je i zde v diskusi potvrzený konsensus, že se nedostatky mají primárně řešit úpravou položky Wikidat. Tedy je legitimní se bavit o tom, zda v případě Abraháma lokálně nezamezit uvádění vnoučat, protože to by se systémově řešilo obtížně. Ale není důvod lokálně přebíjet další vytýkané parametry, které jsem už vzorově upravil v položce Wikidat. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 09:39 (CET)Odpovědět
To jak je infobox pojmenován ovšem stejně nic nemění na tom jaké obsahuje parametry.
Nikdy jsem netvrdil že by se neměla upravovat špatná data na Wikidatech, ale tvrdím že nemůže nikoho nutit pracovat na dvou projektech místo na jednom. A že ručně vyplněný parametr není nijak méněcenný oproti automaticky vyplněnému. V zásadě u každého typu článku se vždycky objeví položky infoboxu o kterých je legitimní diskutovat jak je přesně vyplnit.
V každém případě infobox s více než dvaceti refy obsahující prostý odkaz santiebeati.it, „více na Wikidatech“ nebo opakované reference pod různými refy rozhodně není vzorový. Jestli se komunita myslí že vzorový přesto je tak se v tom dál rýpat nebudu. Jsem ale rád že jsem se alespoň dozvěděl že tu žádný zákaz vyplňovat infoboxy ručně není. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:26 (CET)Odpovědět
Nikdo vás nenutí řešit problémy přednesené v případě Abraháma. Pokud je však řešit chcete, je nezbytné se věnovat i WD. Ručně vyplněný parametr je méněcenný pokud to lze vyřešit na Wikidatech. Komunita si myslí, že tam, kde to jde, se mají přebírat data z WD. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 10:37 (CET)Odpovědět
„Ručně vyplněný parametr je méněcenný pokud to lze vyřešit na Wikidatech.“ Nemáme takové pravidlo ani doporučení a nejsem si ani vědom že by to někdy padlo v nějaké širší diskusi. Rozhodně to není žádná pravda tesaná do kamene o které se nesmí diskutovat jak se mi tu snažíte tvrdit. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:50 (CET)Odpovědět
Máme takové pravidlo, i když možná ne někde takto explicitně napsané. Opakovaně vám tu kolegové psali, že přednostně se má přebírat a upravovat na WD. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 11:06 (CET)Odpovědět
Myslíte třeba jak napsal kolega Jklamo „pokud se konkrétní přebírání nelíbí, stačí vyplnit lokálně.“? Já taky nejsem na Wikipedii žádný nováček a za těch 12 let Wikidat jsem si žádné, jakkoliv implicitně formulovaného, pravidla o kterém hovoříte nevšiml. Proběhla tedy o tom nějaká širší diskuse? Proč tedy vůbec existuje možnost lokálního zadávání když se to podle vás nesmí? --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 11:27 (CET)Odpovědět
Viz Wikipedie:Wikidata/Přebírání do infoboxů, pokud se konkrétní přebírání nelíbí, stačí vyplnit lokálně. --Jklamo (diskuse) 27. 3. 2025, 10:07 (CET)Odpovědět
Díky! Nevěděl že jde přidat nevyplněný parametr a tím se přebírání z Wikidat přebije. Samozřejmě to neřeší že tu máme díky wikidatům statisíce zavádějích údajů (či rovnou přímo špatných údajů), ale aspoň něco. --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 11:23 (CET)Odpovědět
Pro biblické postavy by se asi měl používat Infobox - postava a ne Infobox - osoba. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2025, 10:21 (CET)Odpovědět
U Abraháma je nejen infobox vyplněn jako by šlo o reálně existujícího člověka s na rok přesně známými daty narození a úmrtí, on je i článek psán jako by šlo o skutečnou, nefiktivní, osobu. --Jann (diskuse) 27. 3. 2025, 10:30 (CET)Odpovědět
Snad byste tam nechtěl mít POV nějakého extrémního protestantského proudu, které je v rozporu s katolickou vírou a dokonce i se samou Biblí. /s --Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2025, 10:59 (CET)Odpovědět
Souhlasím s názorem, že infoboxy by měly přednostně načítat údaje z Wikidat, a pokud je nějaký údaj chybný, měl by se opravit tam. Jen v případech, kdy údaj může být správný, ale jen jeho implementace do českého článku působí podivně, bych to řešil nějakou lokální úpravou.
Wikidata samotná samozřejmě nemůžou být zdrojem ve smyslu WP:VZ, jsou na tom podobně jako Wikipedie samotná, jíž nelze zdrojovat. Ovšem údaje ve Wikidatech lze zdrojovat klasickými referencemi jako na Wikipedii, jen to tedy dosud není úplně přívětivě řešené. Takže údaj na Wikidatech má být ověřitelný, mohl-li by být předmětem pochybností.
Údaje v infoboxech, ať už se načítají z Wikidat, nebo jsou vyplněné lokálně, by stejně jen měly představovat stručné shrnutí nejzákladnějších údajů, které dále v článku mohou a mají být rozvedeny, vysvětleny a případně opatřeny citací zdroje. Takže pokud je nějaký údaj v infoboxu v podstatě správný, ale potřeboval by dovysvětlit kontext, nechť je tak učiněno v hlavním těle článku. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2025, 11:26 (CET)Odpovědět
To že je nějaký zdroj uveden na Wikidatech (často dost pochybný) neřeší že na Wikipedii uveden není. Podle mne to silně ohrožuje věrohodnost Wikipedie že zdroje jsou „někde jinde“ a to jinde je pro běžného čtenáře poněkud schované a navíc silně nepřehlené.
„Takže pokud je nějaký údaj v infoboxu v podstatě správný...“ V takovém případě souhlasím. Ale máme tu spíše opačný případ, na Wikidatech je údaj, třeba i ozdrojovaný akceptovatelným zdrojem, ale sám o sobě je zavádějící. Rok narození a úmrtí v případě Abraháma je v tomto případě velmi typickým příkladem. --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 12:04 (CET)Odpovědět
To je spíš technická otázka implementace do infoboxů. U některých údajů se reference zobrazuje i na Wikipedii, je-li uvedena na Wikidatech. Potíž je spíš v tom, že tam často bývá uvedena třeba jen URL zdroje, což pak při zobrazování nevypadá moc dobře. Ale věřím, že postupným vývojem dospějeme ke stavu, kdy budou na Wikidatech reference vyplňovány plnohodnotně a na Wikipedii se budou taky plnohodnotně zobrazovat. Dočasným řešením je to, že infobox obsahuje zmínku, že některé údaje mohou pocházet z Wikidat, včetně odkazu na tamní položku. Ověření tak je umožněno, i když ne úplně snadno přímo v článku. Ostatně mnoho článků trpí naprostým nezdrojováním a potřebovaly by řešit naléhavěji než údaje, které mají zdroj uveden alespoň na Wikidatech.
Vy Abraháma označujete za "velmi typický příklad", já ho naopak vnímám jako zcela mimořádnou a ojedinělou záležitost. V tématech, kterými se zabývám, obvykle nacházím údaje v podstatě správné, případně jsou tam občas nějaké zmatky, které je prostě potřeba vyřešit, a to úplně stejně jako zmatky na Wikipedii samotné. Nevidím proto důvod k panice. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2025, 12:48 (CET)Odpovědět
Je to samozřejmě o tématu. Já se tu zabývám hlavně mytologií a podobným věcmi kde se namísto faktů pracuje s tradicí a spekulacemi. U těch je snaha vtěsnat je do infoboxu většinou kontraproduktivní. U témat jako jsou běžné biografie nebo zeměpisné objekty jen ten problém samozřejmě marginální. --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 12:57 (CET)Odpovědět
Už to tu zaznělo výše, že pro tuhle fikci se pak nejspíš nehodí infobox osoba, ale infobox postava. Nemá cenu snažit se tvářit, že smyšlená postava má nějaké narození nebo úmrtí, to uznávám. A je vhodné to řešit na úrovni zvolení a nastavení příslušného infoboxu, aby zobrazoval takové údaje, které jsou pro dané téma skutečně relevantní. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2025, 13:21 (CET)Odpovědět
V čem je lepší infobox postava? --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 09:05 (CET)Odpovědět
Třeba v tom, že nekopíruje tolik dat z WD? --Zagothal (diskuse) 28. 3. 2025, 10:06 (CET)Odpovědět
Totéž se dá, jak jsem zjistil v téhle diskusi řešit prázdným paramterem. Ale kolegové tvrdí že nekopírovat data z WD, ať už jakkoliv, je špatně. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:10 (CET)Odpovědět
Dívejte Abrahám není doložená osobnost. Jediné zdroje o něm jsou náboženské texty. Takže mu více odpovídá ta postava i tímto. (Použito takto třeba v Ašer.) A nikdo neřekl, že se musí vždy kopírovat informace z WD. Ale že je to standardní. Máme mnoho infoboxů, kde to přepisujeme. --Zagothal (diskuse) 28. 3. 2025, 10:18 (CET)Odpovědět
Uvádí vámi kritizované údaje (narození, úmrtí, věk) jako „informace o postavě“, ne jako fakta o (historické) osobě. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 10:22 (CET)Odpovědět
Můj primární důvod založení diskuse byla otázka přebírání z Wikidat, kritizované údaje byly jen příkladem toho jak ne vše lze vtěsnat do nějaké tabulky.
Infobox postava nijak neřeší rozpor mezi tím že Bible žádné letopočty neuvádí, ale že přesto uvádí Abrahámův věk a že existují tradice či spekulace (z kterých čerpala Wikidata) které mu určují rok narození a úmrtí. Takové nejednoznačnosti se podle mne nejlépe řeší prostým neuváděním v infoboxu (patří do těla hesla), ale tohle řešení je z nějakého důvodu považováno za špatné. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:35 (CET)Odpovědět
Vy jste nevytýkal rozpor s biblí, ale to, že je Abrahám prezentován jako dobře doložená historická osobnost. To ibox Postava řeší. A řeší i tento nově přednesený problém: Je tam položka První výskyt: Genesis, tedy je zřejmé, že informace o postavě mohou pocházet i z dalších výskytů, tedy z pozdějších zdrojů. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 10:49 (CET)Odpovědět
Mohl jste si všimnout že moje výtky měli širší charakter, prosím nepřekrucujte moje slova:
„Samozřejmě že jsou typy článků kam infoboxy patří a mají tahat informace z wikidat (města, státy, velká část osobností, filmy, apod.), ale pro mnohá „měkká“ témata vedou k zavádějícím výsledkům. Cokoliv jehož popis je záležitost „tradice“ nebo spekulace se nehodí uvádění „tvrdých dat“: biblické postavy, božstva, ale také třeba pokrmy.“ --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:53 (CET)Odpovědět
Cituji, čím jste diskusi otevřel. Nejsou to měkká témata, to že měl Abrahám syna Izáka je tvrdší fakt než údaj o počtu obyvatel. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 11:28 (CET)Odpovědět
Oukej, pojďme se bavit konkrétněji na diskusi u stránky Abrahám o konkrétních problémech protože jinak skončíme v diskusi o tom kdo co řekl nebo neřekl. Dal jsem vám tam ping protože užití šablony postava tam vedlo dost k zajímavému výsledku. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 11:39 (CET)Odpovědět
Editujte na Wikidatech s odvahou. --frettie.net (diskuse) 27. 3. 2025, 12:57 (CET)Odpovědět
A není nějaký systém, který by kruhové reference zdrojované "viz enwiki" z wikidat nezobrazoval/patřičně označil? Centrálně nebo infobox od infoboxu... --Chrz (diskuse) 27. 3. 2025, 14:20 (CET)Odpovědět
Souhlasím, to by bylo fajn. Ta otázka zdrojování mne na tom zaujala nejvíce. Rád bych, aby se v českém článku a v českém inforámečku objevovaly přednostně české zdroje.--Tchoř (diskuse) 29. 3. 2025, 08:59 (CET)Odpovědět
Zdrojovat údaje v infoboxu by se v ideálním případě nemělo vůbec. Protože by ideálně všechny měly být uvedené i se zdrojem v hlavním těle článku. Pokud je údaj v infoboxu v rozporu s článkem, je to špatně. Pokud ovšem je údaj uvedený pouze v infoboxu, i to je špatně. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2025, 10:02 (CET)Odpovědět
Zdroje snad primárně kvalitní, ne? Bez ohledu na místo a jazyk.
Já osobně jsem rád, že ne všechno z IB je v hlavním článku, viz třeba "Mezinárodní identifikace ISO 3166-1 705 SVN SI
MPZ SLO
Telefonní předvolba +386", z clanku Slovinsko. --Pavouk (diskuse) 29. 3. 2025, 12:55 (CET)Odpovědět

Bohužel musím říci, že data v infoboxech spisovatelů z wikidat jsou často velmi zmatečná. Jsou tam evidentní chyby, cizojazyřné texty atp. Já osobně tyto texty nahrazují často svými. --Chalupa (diskuse) 11. 4. 2025, 23:26 (CEST)Odpovědět

Hudební skupiny

[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych se zeptat na váš názor na posuzování jednotlivých hudebních skupin z hlediska encyklopedické významnosti. Tím, že koncertují, tak se musí propagovat v místním tisku, a tedy lze teoreticky doložit jako encyklopedicky významnou každou koncertující skupinu. Narazil jsem na to v souvislosti s žalostným seznamem slovenských hudebních skupin (budu rád, když se někdo chopí úpravy), kde je podle mě uvedena spousta nevýznamných hudebních skupin. V takovém případě by podle mě méně bylo více. --Otaznick (diskuse) 28. 3. 2025, 14:01 (CET)Odpovědět

To by mělo být na Wikipedie:Významnost (hudba). Nicméně ta se vztahuje na téma článku, nemusí ji splňovat každá položka na seznamu, pokud tedy není doplněná červeným odkazem jako v odkazovaném. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 15:47 (CET)Odpovědět
Děkuji. Takže jestli to dobře chápu, tak ten seznam může zahrnovat všechny skupiny, i když třeba měli jen pár koncertů a pak se rozpadli? Možná by bylo vhodné stanovit pro podobný seznam nějaký limit. Každopádně odkaz by měl smysl pouze pro encyklopedicky významné skupiny. --Otaznick (diskuse) 31. 3. 2025, 15:49 (CEST)Odpovědět
U seznamů s teoreticky nekonečným počtem položek je dobré mít stanovené nějaké kritérium. U kapel třeba vlastní tvorba, vydané album či působení na větším území po dobu x let (tím se podaří vyloučit jednorázová uskupení, kapely hrající jen v několika vesnicích / klubech, či kapely hrající pouze na zábavách profláklé hity). Pokud i při stanovení takových kritérií pronikne do sezamu položka, o které nejde napsat článek pak tolik nevadí. --JAnD (diskuse) 31. 3. 2025, 16:16 (CEST)Odpovědět
Možná inspirace v Seznam českých hudebních skupin, tam mají místo jen skupiny s článkem nebo s refy. Ale seznam je nutné průběžně udržovat. --Jklamo (diskuse) 2. 4. 2025, 16:00 (CEST)Odpovědět

Pravděpodobné složení české Wikipedie

[editovat | editovat zdroj]

Na březnovém wikisrazu v Brně jsme zahájili analýzu pravděpodobného složení české Wikipedie. Kromě vzorkování článků jsme provedli i dotazníkové šetření mezi účastníky srazu a sesbírali též některá anekdotická svědectví z archivu této diskuze (zde nejužitečnější vstupy přinesli @Draceane a @Gumideck, jimž tímto děkujeme). Výsledek analýzy vám nyní, k datu 1. dubna, s radostí přinášíme. Pro snazší představitelnost je obsah české Wikipedie znázorněn jako knihovna s policemi dle jednotlivých identifikovaných zásadních témat.

Lírpa! --Blahma (diskuse) 1. 4. 2025, 10:23 (CEST)Odpovědět

A když pořádně mákneme, do roka a do dne se nám ta severokorejská děvčata probojují o dvě police výš k nepálským biskupům :-) --Gumideck (diskuse) 1. 4. 2025, 21:18 (CEST)Odpovědět
Což by akorát mohlo vyjít k milníku 666 666. článku české Wikipedie. ;) --Bazi (diskuse) 1. 4. 2025, 21:40 (CEST)Odpovědět
Kéž by tento milník padl do roka a do dne :) Jdu hledat nepálského biskupa, kterého bych mohl přidat a přiblížit nás k tomu milníku :) --Stavrog (diskuse) 2. 4. 2025, 01:46 (CEST)Odpovědět
Tak jsem právě zjistil, že z toho složení wikipedie mě nejvíce baví ty zapadlé vesnice v Abcházii a že musím začít hledat ty severokorejské pornoherečky, které mi zatím utekly :) --Stavrog (diskuse) 2. 4. 2025, 01:45 (CEST)Odpovědět
Hlavně nepsat ty opravdu užitečné články, co tady ničí vyvážený obsah naši Wikipedie. Já jsem pro to vytvořit ten seznam křížků v polích, ten by mohl být dlouhatánský a hlavně bez zdrojů. --Chalupa (diskuse) 11. 4. 2025, 23:36 (CEST)Odpovědět
@Blahma Stydím se, že se věnuji okrajové skupině témat, půjdu do sebe a polepším se. Simpsonovi jsou už obsazeni, tak se pokusím dostat co nejvýš v tabulce samostatné články o jednotlivých dílech TV seriálu Ulice. Souhrnný článek Ulice (seriál) neposkytuje dost informací o ději a lidé po nich jistě touží. Dík za inspiraci a též děkuji předem za hojná poděkování --Svenkaj (diskuse) 13. 4. 2025, 10:40 (CEST)Odpovědět

Kdy druh vyhynul

[editovat | editovat zdroj]

Šablona {{Taxobox}} doporučuje podle dokumentace uvést rok vyhynutí, vkládá to prostý rok do taxoboxu jako u chřástal chathamský. Je ale otázkou, jestli to nepřináší zmatky. Rok vyhynutí může být např.:

  1. rok posledního pozorování (s tím, že ten pozorovaný jedinec mohl přežívat později, pokud nebyl uloven); u druhů jako dodo může být takových dat více, protože zdroje z těch dob jsou nejisté a nejistě interpretovatelné.;
  2. rok nějaké expedice, která se druh snažila najít a nenašla;
  3. rok, kdy ten druh prohlásily za vyhynulé nějaké instituce, jako Mezinárodní svaz ochrany přírody. Někdy se mohou data různit u různých institucí: tuleň karibský je podle Mezinárodního svazu ochrany přírody pokládán za vyhynulý druh od roku 1994, americký National Marine Fisheries Service jej prohlásil za vyhynulý druh až roku 2008.

Tak otevírám takovou jednoduchou otázku, co na to komunita. Kolegy sjednotitele, jako je @Chrz:, by to mohlo zaujmout. :) Osobně bych ten prostý rok do taxoboxu nedával a o době vyhynutí psal v textu. Anebo vytvořil v taxoboxu speciální kolonku „poslední pozorování“ nebo něco takového, aby to nebylo zavádějící; zvláště, když rok v současnosti uvádíme vedle statusu Mezinárodního svazu ochrany přírody. OJJ, Diskuse 2. 4. 2025, 08:47 (CEST)Odpovědět

Jako laik jsem si přečetl, že vyhynulý je ten na červeném seznamu a červený seznam jako základní údaj uvádí možnost 1. naposledy spatřen. Tak bych se tím řídil i v případě chřástala, kde je datace vyhynutí v poznámce s tímto datem v rozporu. Mohlo by to být (co udává seznam) ujasněno v čl. Vyhynulý taxon, na který je u roku vyhynutí odkaz. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 4. 2025, 10:34 (CEST)Odpovědět
Mě na tom zaujalo jen tolik, že dnes už se sjednocuje volně a bez předsudků. Má smysl se pokoušet o průhledný a poměřitelný způsob vyplňování infoboxů, víc u tohoto tématu nevím. --Chrz (diskuse) 2. 4. 2025, 15:53 (CEST)Odpovědět

Leninovy sady věcí veřejnou

[editovat | editovat zdroj]

Upozorňuji na článek na iDnesu a s tím související diskusi na Wikipedii. Můj názor jsem již sdělil tam. Vzhledem k publicitě téma propaguju i tady. Bylo by dobré zasáhnout co nejrychleji. Miraceti 3. 4. 2025, 12:07 (CEST)Odpovědět

Nevidím zdůvodnění, proč by bylo nutno zasahovat co nejrychleji. Dokonce ani nevidím v předmětném článku standardní návrh na přejmenování. To nevěstí nic dobrého. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2025, 12:11 (CEST)Odpovědět
Nic dobrého nevěstí hlavně klepání si čtenářů iDnes (a že jich není málo) na čela, co za hlouposti zase na Wikipedii jsou. Bez ohledu na to, že primátorčin požadavek na iDnesu je sám o sobě poněkud úsměvný. Miraceti 3. 4. 2025, 12:21 (CEST)Odpovědět
Žádné reakce čtenářů ani čtenářek iDNES mi nejsou známy, ale rád se o nich nechám poučit. Moje zkušenosti např. z Facebooku pod příspěvky iDNES jsou takové, že si mnohdy spíš sám klepu na čelo, co všechno jsou ti trollové schopní vyplodit. Pro obsah Wikipedie bych ale dal přednost zdrženlivějšímu a zodpovědnějšímu přístupu nežli servilnímu nadbíhání aktuálním lokálním mikrokauzám. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2025, 12:29 (CEST)Odpovědět
@Miraceti: Pokud někdo tvrdil o Wikipedii nějakou nepravdu, mohlo by být dobrým nápadem ozvat se iDNESu a uvést věc na pravou míru. To by mohlo být vhodné, i kdyby nepravdu nikdo netvrdil, čistě z důvodu, aby čtenáři vůbec chápali, jak to na Wikipedii chodí.
Mimochodem se tu nedávno diskutovalo, že by bylo vhodné ozvat se SPD, které prý uvádělo nepravdu ohledně původu jedné fotografie z Wikipedie. Ví někdo, jak to dopadlo? Ozval se jim někdo? --Marek Genius (diskuse) 12. 4. 2025, 22:25 (CEST)Odpovědět

Vysvětlivky matematických vzorců

[editovat | editovat zdroj]

Viz Diskuse k nápovědě:Matematické vzorce#Vysvětlivky pod vzorcem --Matěj Orlický (diskuse) 3. 4. 2025, 20:42 (CEST)Odpovědět

(Ne)významnost youtuberů a influencerů

[editovat | editovat zdroj]

Milí kolegové, již delší dobu se na Wikipedii setkávám s problémem nejasné významnosti youtuberů a influencerů obecně. Alespoň z mého úhlu pohledu tak aktuální situaci vnímám. Články o youtuberech, kteří mají zcela běžně stovky tisíc odběratelů, aktuálně třeba Ogy nebo Pokeccc, jsou dlouhodobě označovány šablonou zpochybňující významnost, přičemž sám nemám jasný názor na to, nakolik "oprávněně". Nesplnění kritéria 2NNVZ není v případě takových článků výjimkou, přičemž o tomto principu hovořit nechci a myslím, že to v zásadě není potřeba; pokud 2NNVZ splněno není a nelze uplatnit jiné kritérium významnosti, pak článek nelze považovat za významný. V každém případě je posouzení NNVZ na správcích a patrole.

Problém ovšem spatřuji v nejasné odpovědi na otázku, zda články o youtuberech se statisíci odběrateli náhodou nesplňují jedno ze specifických kritérií významnosti u lidí ve znění Široce uznávané osobnosti zábavního průmyslu nebo tvůrci veřejného mínění, či osoby které významně ovlivňují veřejné mínění, přičemž konkrétně mám na mysli první část kritéria hovořícího o široce uznávaných osobnostech zábavního průmyslu. Pokud má nějaký youtuber publikující tvorbu v češtině na druhé největší webové stránce na světě několik set tisíc odběratelů a stovky tisíc zhlédnutí na celé řadě videí, přemýšlím velmi vážně o tom, že by z podstaty toto kritérium mohl splňovat. Uvědomuji si ale zároveň, že výklad tohoto kritéria je skutečně dosti subjektivní – je tu mj. otázka, kolik zhlédnutí, odběratelů nebo na jiných sociálních sítích "sledujících" by měl daný youtuber (influencer) mít, abychom na něj mohli toto kritérium uplatnit.

Je nicméně třeba zmínit, že vzhledem k časté absenci NNVZ a kvalitních zdrojů obecně mívají relativně často články o youtuberech významné problémy se zdrojováním, které mnohdy zcela absentuje, je bulvárního charakteru nebo jsou jako zdroj používána YouTube videa uveřejněná samotnými tvůrci. To je nicméně dle mého názoru jiná problematiku a s problematikou významnosti bych ji přímo nespojoval. Každý článek o youtuberovi je na tom ostatně dosti odlišně, výše zmíněné určitě neplatí ve všech případech (ale jsou zde patrné opakující se společné znaky).

Rád bych tedy zjistil jaký je váš názor na tuto problematiku; kde vidíte hranici významnosti, zda ji lze vůbec jasně nalézt atp. Díky --V0lkanic (diskuse) 9. 4. 2025, 18:37 (CEST)Odpovědět

Zdravím.
Já bych osobně zavedl jako kritérium celkový počet shlédnutí. Minimálně u to YouTube by to fungovalo dobře. Když má někdo, řekněme 100 000 000, zhlédnutí, jistě už je 'vydávající v nezanedbatelném nákladu'. Asi by se komunita domluvila i na nižším čísle.
S pozdravem --Zagothal (diskuse) 10. 4. 2025, 09:31 (CEST)Odpovědět
Doplnění: Třeba u toho Pokecce by to bylo pak jasné. Skoro 250 000 000 zhlédnutí [3]. --Zagothal (diskuse) 10. 4. 2025, 09:33 (CEST)Odpovědět
Nezanedbatelný počet shlédnutí je určitě možné kritérium. Takže pokud youtubr působí alespoň nějakou dobu (rok?) a má minimálně X odběratelů nebo Y shlédnutí, lze předpokládat významnost. Jelikož YT téměř nesleduji, neumím odhadnout relevantní čísla, ale určitě aspoň sedmimístná u shlédnutí. --JAnD (diskuse) 10. 4. 2025, 11:46 (CEST)Odpovědět
Asi by se dalo určit dle Seznam nejodebíranějších YouTube kanálů a Seznam nejodebíranějších českých youtuberů. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 4. 2025, 11:55 (CEST)Odpovědět
Posuzování encyklopedické (!) významnosti podle počtu zhlédnutí mi přijde nevhodné a nevypovídající. My potřebujeme vhodné zdroje, z kterých by články měly být psané. To nenaženete žádnou sledovaností. To kritérium formulované u významnosti lidí vyžaduje jakési posouzení z hlediska oblasti. Tedy nikoli sledovanost, která může být klidně i uměle naháněná, ale projevené uznání ze strany lidí znalých oboru. Jako příklad bych uvedl třeba opakované zvaní na významné události YT/infl. scény. Že toho člověka někdo zve, to je podle mě projev uznání. To IMHO lépe vystihuje, že je někdo široce uznávaný v dané oblasti. A právě díky tomuto projevenému uznání dost možná můžeme předpokládat existenci vhodných zdrojů. Ze samotných čísílek přehrání nebo followerů nic takového předpokládat nemůžeme. --Bazi (diskuse) 10. 4. 2025, 11:58 (CEST)Odpovědět
Myslím, že youtubeři jsou poměrně významní, mají-li alespoň nějaký počet odběratelů a shlédnutí. Samozřejmě hraje roli i kolik informací je dohledatelných a zda je daný youtuber aktivní. --MichalCZE (diskuse) 10. 4. 2025, 18:50 (CEST)Odpovědět
Také si myslím že youtubeři jsou poměrně významní. Já si to přirovnávám k nějakému třeba zpěvákovi/zpěvačce. Akorát rozdílem je že youtubeři vydávají herní či IRL atd. videa zpěvák písně a to mi připadá poměrně podobné. Články o youtuberech bych vydal pokud pouze budou ve stádiu kdy budou ke čtení a bude tam dostatek ozdrojovaných informací. Doufám že jsem byl k pochopení :) Pěkný den. --MaraCZE (diskuse) 10. 4. 2025, 20:30 (CEST)Odpovědět
Aby zpěvák nebo zpěvačka vydali album, musejí mít za zády produkční společnost, studiové nahrávky atd. Aby někdo dělal youtubera, stačí mu zřídit si tam účet. A především, u těch hudebních alb se obvykle nebere v potaz nějaký počet přehrání, nýbrž počet prodaných alb, případně třeba přehrání v rádiích apod. I to znamená, že aby dosáhli nějaké poslechovosti nebo prodávanosti, musejí si získat uznání a podporu mnoha jiných lidí a firem s nějakou odborností a zkušenostmi v branži. To srovnání libovolné*ho youtubera*ky se zpěvákem*vačkou tak dost pokulhává, připomíná to spíš někoho, kdo si vydal album vlastním nákladem a rozdával ho zdarma na ulici. Pokud máme brát v potaz bezplatně šířený obsah, který si vytváří prostřednictvím nějaké platformy člověk sám, těžko to můžeme srovnávat s hudební produkcí. Na závěrečné odlehčení: příkladmo třeba na Pornhubu určitě bude mít sledovanost kdekdo a kdeco, ovšem najít o těch lidech zdroje, z kterých by se dal sepsat encyklopedický článek, bude nejspíš problém. ;) --Bazi (diskuse) 10. 4. 2025, 21:23 (CEST)Odpovědět
Může se zdát že být youtuber je jednoduché ale zdání klame. Pokud se jedná o kvalitní videa (ve smyslu že to není třeba gaming) tak to chce nějaké úsilí je natočit a sestříhat a proslavit se není taky žádná hračka. Nechci říct že je to těžší než napsat knihu nebo vydat píseň ale jednoduché to není. --MichalCZE (diskuse) 11. 4. 2025, 17:17 (CEST)Odpovědět
O prosté úsilí vůbec nejde, jde o závislost na jiných lidech z branže. Při vydání hudebního alba nebo knihy je potřeba, aby se do procesu zapojilo víc lidí nebo firem, takže ti všichni s tím musí souhlasit a musí pro to něco udělat, tedy to v různých fázích procesu posuzují z hlediska nějaké svojí odbornosti. Podobně jako třeba při posuzování věrohodnosti zdrojů zvažujeme, zda zdroj prošel nějakým redakčním procesem ověřování faktů, anebo se jedná o samopublikovaný zdroj bez jakékoli korekce. Je v tom velký rozdíl. (A ani já netvrdím, že proslavit se jako youtuber je jednoduché, jednoduchý je pouze ten vstup na trh, nikoli úspěch.) --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 00:02 (CEST)Odpovědět
Plně souhlasím s Baziho názorem, že posuzovat encyklopedickou významnost podle počtu zhlédnutí/sledujících na nějaké (byť významné) sociální síti je nevypovídají. Počet sledujících podle mého názoru sám o sobě nereflektuje skutečný vliv ani význam osoby mimo danou platformu. Navíc by bylo velmi obtížné stanovit, jaká konkrétní čísla by měla být považována za dostatečná — například by pak kanály jako BillionSurpriseToys měly být automaticky považovány za encyklopedicky významné? To mi upřímně nezní jako dobrý nápad. To by akorát otevřelo dveře pro různé influencery dělat si na Wikipedii reklamu. --OndraMix (diskuse) 10. 4. 2025, 19:39 (CEST)Odpovědět
S reklamou souhlasím ale reklamu si může udělat každý na všechno. Proti tomu se musí skrátka "bojovat" a takové stránky mazat nebo upravovat. --MichalCZE (diskuse) 10. 4. 2025, 21:33 (CEST)Odpovědět
U spisovatelů předpokládáme, že pokud se jejich díla čtou (prodávají) v nemalém nákladu, pravděpodobně budou významní. Dát video na Youtube je jednodušší než napsat knihu, ale získat miliony shlédnutí už tak jednoduché není.
A pak je tu zájem o článek - o youtuberovi s miliony shlédnutí bude pravděpodobně ledaskdo hledat bližší informace. A pokud jsme schopni těch informací dát dohromady alespoň na pahýlek, není důvod jej zde nemít.
Když jsem začal u spisovatelů - často mi stačí najít základní fakta - žije? bylo to jeho pravé jméno? napsal ještě něco?
Když přijde dítě s tím, že "NějakýHustýYoutuber natočil video APT skibidi Putin", nic mi to neřekne, ale pokud o NějakémHustémYoutuberovi najdu článek na Wikipedii (odkud je? jaké je jeho pravé jméno? od kdy/ do kdy zveřejňuje videa? jakou má sledovanost?), budu jen rád. a zorvna výše zmíněný Pokeccc má v článku vše základní + balast navíc. --JAnD (diskuse) 10. 4. 2025, 22:39 (CEST)Odpovědět
Při vší úctě, jít, koupit a přečíst knihu (pravda, ta poslední fáze nemusí být podmínkou), vyjadřuje jakýsi skutečný zájem o věc. Kliknout na nějaký odkaz nebo video, které mi podsunuly algoritmy a/sociálních sítí a tím zvýšit počet zhlédnutí, je v mnohem větší míře otázkou nahodilosti bez jakékoli hodnoty. Počet followerů už přece jen snad může vyjadřovat o něco víc, protože to už vyjadřuje alespoň jakýsi minimální zájem sledovat toho tvůrce nebo tu tvůrkyni dlouhodoběji. I když ani to opravdu nezaručí existenci netriviálních (!) nezávislých (!) věrohodných zdrojů.
Pokud by nám měla stačit "základní fakta" typu jestli vůbec žije a jestli něco napsal, tak to mi zní možná tak jako předpoklad pro položku Wikidat, ne pro encyklopedický článek.
A zrovna ten případ Pokeccc je velmi neblahou ukázkou toho, že všech devět referencí, doslova veškeré zdrojování článku je založeno pouze a výhradně na tom, co o sobě publikoval ten člověk sám (pokud vůbec existuje a není to jen smyšlená entita). Pak je mi skutečně lhostejné, co se v takovém článku můžu dočíst, protože na nic z toho se nemůžu spolehnout (WP:VZ, WP:NPOV, WP:PG). --Bazi (diskuse) 10. 4. 2025, 23:36 (CEST)Odpovědět
Já zase považuji za méně říkající odběry. Často člověk klikne na odběr skoro automaticky, a pak vznikají prázdné odběry s několika zhlédnutími. --Zagothal (diskuse) 11. 4. 2025, 08:16 (CEST)Odpovědět
@Bazi Jenže kniha v nezanedbatelném nákladu je několik (desítek?) tisíc výtisků (104) . Zde se bavíme o počtu shlédnutí, které sice je jednodušší a levnější než pořídit knihu (BTW, bylo by zajímavé zjistit čtenost v knihovnách, aktuálně mám zjištěno, že jeden český bestseller má v ČB v knihovnách 18 rozpůjčovanch exemplářů), zato je to o pár řádů jinde. Jestliže je zatím celosvětově asi 400 videí, které dosáhly 109 zhlédnutí, zde jde o cca 107 i když pro všechna videa jednoho tvůrce. To mi nepřijde tak snadno získatelné.
Druhá věc jsou zdroje, tam je problém větší, ale zde se bavíme primárně o významnosti. --JAnD (diskuse) 11. 4. 2025, 09:05 (CEST)Odpovědět
Jasně, počty jsou řádově jinde. Ale znovu, jakou to má vazbu na zaručenou existenci vhodných NNVZ pro sepsání článku? Encyklopedická významnost je stanovena tak, aby nám zaručovala, že bude možné sepsat článek splňující kritéria ověřitelnosti a neutrality (EV tak nikdy nemůžeme úplně odtrhnout od NNVZ). O knihách aspoň v literárních sekcích nebo specializovaných médiích vycházejí recenze, podobně se někdo z branže zabývá tím, že publikuje recenze vycházejících hudebních alb, píšou se recenze na nově uváděné filmy, občas i seriály. Tak se dá jakž takž nasbírat podklad z nezávislých zdrojů k těm jednotlivým dílům a spolu s nimi i k jejich tvůrcovstvu. Jak nám ale počet zhlédnutí nějakého videa na platformě směřuje ke generování zdrojů? Ta vazba je tam velmi nejistá, nepřímá. (A protože platí, že čím větší ptákovina, tím větší sledovanost, jde s tím ruku v ruce naopak tím menší zájem seriózních médií.) --Bazi (diskuse) 11. 4. 2025, 10:36 (CEST)Odpovědět
Ve směs všechny informace které o lidech (nejen youtuberech) víme, musela ta osoba někdy někde o sobě říct nebo napsat. Vše ostatní je buď bulvár nebo si to někdo vymyslel. A upřímně čemu více věřit, dané osobě, bulváru nebo random lidem? --MichalCZE (diskuse) 11. 4. 2025, 17:29 (CEST)Odpovědět
To, že velké množství lidí sleduje YouTubery, nepovažuji za doklad, že jde široce uznávané osobnosti zábavního průmyslu nebo tvůrce veřejného mínění, či osoby které významně ovlivňují veřejné mínění, aby měli automaticky své místo na Wikipedii. Kým byl například onen Pokeccc uznán? Dostal nějakou cenu? A čím ovlivnil veřejné mínění? Srv. např. s Janek Rubeš.
S tím se samozřejmě pojí neexistence použitelných nezávislých zdrojů, podle kterých lze takový článek napsat. --OJJ, Diskuse 11. 4. 2025, 08:53 (CEST)Odpovědět
Podle mého názoru není žádné specifické kritérium třeba, zcela stačí osvědčené 2NNVZ. Viz také několik kolegů výše, pokud nejsou NNVZ, případný článek je pak zcela založen na sebepulikovaných zdrojích (jako ten Pokeccc), což je nevhodné a v rozporu s Wikipedie:Věrohodné zdroje i Wikipedie:Ověřitelnost. --Jklamo (diskuse) 11. 4. 2025, 10:57 (CEST)Odpovědět
Takže rovnou odstraňte všechny tři články kolem Mishových šílenosti --2A00:102A:5012:C0F0:1:0:927C:866C 11. 4. 2025, 17:31 (CEST)Odpovědět
Tak o tom psaly média po celém světě. Tam je významnost nepochybná. (A to já jsem MIschu neznal tehdy, dozvěděl jsem se o něm až před pár měsíci.) --Zagothal (diskuse) 11. 4. 2025, 19:40 (CEST)Odpovědět
Zkusil jsem zjistit, jak se k problematice staví největší, anglická Wikipedie.
Naší stránce Wikipedie:Významnost (lidé) odpovídá jejich en:Wikipedia:Notability (people). Ta se k problematice nevyjadřuje nijak. Jako tématu nejbližší by se dalo považovat pomocné kritérium #2 en:Wikipedia:Notability (people)#Entertainers „The person has made unique, prolific or innovative contributions to a field of entertainment“ (tedy pokud byl v něčem první, možná bude významný).
Při dalším hledání jsem narazil na stránku en:Wikipedia:WikiProject YouTube/Notability. Nejde o pravidlo, ale jakýsi přehled toho, jak se postupovalo v minulosti (diskuse o smazání), a soubor nějakých principů. Mimo jiné tam vůbec nenarazíme na počet zhlédnutí coby určující metriku (které v době krátkých videí ztrácí relevanci) a ani počet odběratelů není brán jako směrodatný (byly smazány i články s 20 mil. odběrateli).
--Matěj Suchánek (diskuse) 11. 4. 2025, 21:30 (CEST)Odpovědět
Zkusím nastínit i pohled, který tu ještě nezazněl, a který možná ani není pro internetovou encyklopedii, která není z papíru až tak směrodatný, ale přesto... Youtube je z pohledu klasické encyklopedie stále ještě mladá 20letá platforma. Takže mimo případné kritérium sledovatelnosti, kterého jsem jistým podporovatelem, by se určo mělo přihlížet i k tomu za jakou dobu je získal, a jestli je schopen "nastavenou laťku" (u)držet... Takže články o youtuberech ano (i třeba s nějakým kritériem sledovatelnosti), ale až s určitým odstupem, až bude jasné, že se propsali do trochu širšího povědomí a částečně splnili i další kritéria (např. z mého skromného pohledu by stačil třeba i jeden NNVZ), která máme stanovena. --VasekPav (diskuse) 11. 4. 2025, 23:15 (CEST)Odpovědět
Jo kdyby to bylo placené, tak bych jako významnější zhodnotil ty, které je ochotno si větší množství lidí zaplatit. Ale že je to zadarmo, tak zhlédnutí nebo odběratelé není zrovna postačující podmínka. --Chrz (diskuse) 13. 4. 2025, 09:33 (CEST)Odpovědět
Ahoj, za mě někdo, kdo má 100 milionů zhlédnutých videí (ok, zobrazený) nebo třeba 100 tisíc a víc sledujících je jasně významný. Sorry jako, ale fotbalista, kterýho vidělo osm diváků ve dvou utkání nemá tolik visibility. --frettie.net (diskuse) 13. 4. 2025, 10:05 (CEST)Odpovědět
Pozor, jde i to, jak svět hodnotí danou osobu z hlediska významnosti. Neb nejspíš o tom fotbalistovi (bavíme se o profesionálním) se určo zmiňoval nějaký článek, když do klubu přestoupil. Když dá gól, tak s ním třeba vyjde i rozhovor atd. Dá se toto říci o každém stotisícovém youtuberovi? Nebo jsou to zhlédnutí, které "vlastně nikoho nezajímají" (jako se to zdá v případě zmiňovaného Pokeccce) a youtuber třeba za rok zapadne, třeba i proto, že už se mu nedaří, nebo přestal s publikováním? --VasekPav (diskuse) 13. 4. 2025, 10:20 (CEST)Odpovědět
Jsou to z mýho pohledu dvě různý věci – fotbal je tady dlouho a i média o něm informují jinak a jindy. Subkultura Youtube není (z logiky věci) pokrytá klasickými médii – ale tzv. reakční kanály, ... na sebe reagují, o sobě informují a i to můžou být zdroje. Je potřeba si uvědomit, že svět se mění. --frettie.net (diskuse) 13. 4. 2025, 10:22 (CEST)Odpovědět
Ano, to máte zcela jistě pravdu, tak potom je třeba ale diskutovat o tom, jestli ty tzv. reakční kanály zařadíme mezi věrohodné, nezávislé a netriviální zdroje... Což asi z podstaty věci nepůjde. A prosadit nějaké komplexnější pravidlo o těchto nových subkulturách (nejen Youtube)? Dá si s tím někdo práci? A bude to vůbec komunita wikipedie podporovat? Obávám se, že těžko... --VasekPav (diskuse) 13. 4. 2025, 10:31 (CEST)Odpovědět
Jo, těžko. Ale nic moc s tím neuděláme, pokud a dokud se budou Youtubeři vyskytovat v populaci, tak ty články prostě budou vznikat. :) --frettie.net (diskuse) 13. 4. 2025, 10:52 (CEST)Odpovědět
Zdrojem pro tvorbu Wikipedie určitě nebude prostý lajk nebo komentář k videu. Věrohodnost zdrojů má pro nás nějaká kritéria, která by měla být splňována bez ohledu na formu médií. Jestli na samopublikované video jednoho youtubera reaguje svými videi klidně deset samopublikovaných videí jiných youtuberů, pořád z toho nevzniká nějaký kloudný zdroj, pouze si budují zdání nějakého významu uvnitř jakési bubliny nebo možná nějakou tu vizibilitu, jenže pro tvorbu encyklopedie jsou ty kanály těžko použitelné. Pepa ve svém videu o Evě řekl, že měla ve svém videu děsně špatnej účes, načež Karel natočí video o tom, že Pepa urazil jeho oblíbenou tvůrkyni a že Pepovi smrdí nohy... ale co je z toho užitečného pro sepsání seriózního životopisného článku o Evě? --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 00:13 (CEST)Odpovědět
Určitě, ale pokud reagují publikovaným videem, tak byť to je často k ničemu, tak to může zakládat další zdroj. Ale jinak máš samozřejmě pravdu, je to z 99 % neužitečný bullshit.--frettie.net (diskuse) 14. 4. 2025, 20:01 (CEST)Odpovědět
A ten rozhovor s tím fotbalistou vidělo/četlo kolik lidí? Tisíc? --Idkcie245 (diskuse) 13. 4. 2025, 22:59 (CEST)Odpovědět
To je v tomto kontextu s dovolením irelevantní. Neboť pokud ten článek o fotbalistovi vyšel v nějakém v daném kontextu věrohodném a "významném" médiu (aneb samo to médium považuje toho fotbalistu za významného, aby o něm psalo), tak nás již tato informace nemusí zajímat. "Významné" médium by přece nepsalo o nevýznamném fotbalistovi (kdo by také o něm co četl, že?). --VasekPav (diskuse) 14. 4. 2025, 22:57 (CEST)Odpovědět
Ehm. Vy tu vidíte něco o pokrytí médii? Sportovci, kteří hrají v plně profesionální lize nebo se účastní závodů srovnatelné úrovně v neligových sportech, jako je plavání, nebo patří ke špičce v převážně amatérských sportech. — wp:Významnost (lidé)   --Zagothal (diskuse) 14. 4. 2025, 23:13 (CEST)Odpovědět
No, všechna ta specifická kritéria přeci nejsou jen tak nahodile vycucaná z prstu (nebo neměla by být!), nýbrž podle zkušeností, odhadů a testů mají být nastavená tak, že se značnou mírou určitosti k takto vymezené skupině témat bude k dispozici vícero NNVZ. To je ta souvislost s mediálním pokrytím, řekl bych. Takže ano, nám může být poměrně lhostejné, kolik lidí si přečetlo nějaký mediální článek/rozhovor o tom či onom, protože důležité je, abychom my z něj mohli čerpat informace pro sepsání článku.
Samozřejmě v určitém smyslu čím čtenější, tím lepší, protože to zvyšuje pravděpodobnost, že si kdokoli z čtenářstva všimne případné chyby a poskytne médiu zpětnou vazbu k její opravě. A taky možná můžeme zkoušet spoléhat na to, že pro čím širší čtenářský okruh se článek/rozhovor připravuje, s tím větší důkladností se na něm pracuje (na druhou stranu nejčtenějšími a nejsledovanějšími médii jsou ta bulvární, u kterých se na prověřování faktů moc nehraje, takže je třeba to brát s rezervou). --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 23:37 (CEST)Odpovědět
Jen jsem se snažil názorně a snad srozumitelně odpovědět kolegovi, aniž bych nějak přesněji citoval pravidla... Samozřejmě jsem si vědom tohoto oborového kritéria a o fotbalistech se samozřejmě nemusí psát jen v médiích, ale asi se shodneme, že v nich to bude nejspíš nejčastěji (když nebudeme brát v potaz sociální sítě). --VasekPav (diskuse) 15. 4. 2025, 19:58 (CEST)Odpovědět
Tady mluvíte více o Ověřitelnosti. A podotknul bych, že kritérium u sportovců máme postavené taky tak, že nás nezajímá, zda bude hrát za rok, či vůbec o něm bude někdo vědět. --Zagothal (diskuse) 13. 4. 2025, 23:49 (CEST)Odpovědět
To je úhel pohledu - viz i má odpověď výše... --VasekPav (diskuse) 14. 4. 2025, 22:58 (CEST)Odpovědět
Lze souhlasit s tím, že budoucí angažmá nebo úspěch sportovce (ani youtubera) nás nezajímá, zajímá nás primárně minulé angažmá a minulé úspěchy, protože ty by nám měly vygenerovat dostatek zdrojů k sepsání pořádného samostatného článku. Budoucí úspěchy a budoucí vygenerované zdroje pak už jenom můžou pomoci k aktualizaci článku.
Smutné případy jsou takové, kdy se třeba ani nedozvíme z věrohodných zdrojů, že osoba zemřela, protože její význam mezitím poklesne natolik, že nikomu nebude stát za to, aby tu informaci zveřejnil. Ale to jaksi nemůžeme předem předvídat, nanejvýš zpětně můžeme zkusit udělat probírku článků o lidech pochybné významnosti, jejichž hvězdička jen na chvilku zazářila a pak zhasla a my u nich ani po 150 letech od narození stále nemáme zdroj nebo doklad o tom, že už ani nežijí. --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 23:44 (CEST)Odpovědět

Vidím, že tato diskuse zjevně nevede k žádnému konsensu znamenajícím změnu, tak asi už nemá ani moc smysl v ní pokračovat. S pozdravem Zagothal (diskuse) 15. 4. 2025, 22:02 (CEST)Odpovědět

Nejčtenější články

[editovat | editovat zdroj]

Na hlavní stránce ve článku týdne je odkaz Nejlepší článkyDobré článkyDalší články týdne… V nedávné diskuzi o encyklopedické význačnosti bylo konstatováno, že nejlepší a dobré články mají svým rozsahem pod jedno procento všech článků Wikipedie pouze propagační charakter. V diskuzi se také objevila poznámka o věrohodnosti některých článků.  Denně navštíví  Wikipedii desetitisíce čtenářů a řada článků má stovky návštěvníků. Myslím si, že by velice prospělo propagaci Wikipedie, kdyby k odkazům na článku týdne přibyl odkaz na nejčtenější články, který by například zachytil TOP 100 aktuálně nejčtenějších článků. Nedovedu posoudit jak je toto pracné a jaký je názor komunity a tak to předkládám k všeobecné diskuzi. --Jiriskaloud (diskuse) 14. 4. 2025, 12:59 (CEST)Odpovědět

@Jiriskaloud: Existují věci jako https://cs.wikiscan.org/hours/24/pages, dá se na to přímo odkázat. Nevím, co na to @Bazi:, mně to přijde zbytečné (nejsme bulvár), ale asi to ničemu nevadí. Jen tedy u delších časových horizontů upozorňuji, že tam mohou vylézt věci, kterými se chlubit "nechceme". Jednou to tuším kdosi zpracoval a určité období byl nejnavštěvovanější článek o análním sexu. OJJ, Diskuse 14. 4. 2025, 13:28 (CEST)Odpovědět
Já bych to nedoporučoval. Jaký by byl účel - aby nejčtenější články byly čtené ještě víc? A souhlas s OJJ: mohly by tam vylézt články, které moc jako propagace Wikipedie neobstojí. --Xyzabec (diskuse) 14. 4. 2025, 14:28 (CEST)Odpovědět
Máme Wikipedie:Kronika/Nejnavštěvovanější články, kde jsou přehledy po jednotlivých letech. I tam je občas obtížné odfiltrovat návštěvnost různých nepřiznaných botů, je s tím celkem práce. Na enwiki existují týdenní reporty (en:Wikipedia:Top_25_Report), na kterých ale pracuje několik uživatelů. --Jklamo (diskuse) 14. 4. 2025, 15:01 (CEST)Odpovědět
Odpověď na několik připomínek: 1) článek nejčtenější články by měl na hlavní stránce stejný význam jako mají Nejlepší článkyDobré články. 2)Bohužel z doporučení, kde jsou informace o čtení článků, jsem si pro svoje amatérství nedokázal vytvořit TOP 100 za poslední týden. 3) Nemyslím si, že by bylo třeba složitého zpracování. Stačilo by uvést jen článek a počet sledovanosti, amatérský případ na místě 7. Ukrajina návštěvnost 579. 4)Nebezpečí, že se v seznamu občas objeví nějaký paskvil (např. anální sex) se nedá vyloučit, avšak blbci se občas objeví všude a tento článek ve Wikipedii již je. 5)A připomínka na závěr: Wikipedie je pro veřejnost, což potvrzuje denní návštěvnost hlavní stránky --Jiriskaloud (diskuse) 14. 4. 2025, 16:14 (CEST)Odpovědět
Jsem proti zařazení na titulní stranu. Aktuální sledovanost článku není zásluhou wikipedie (to není jako u sledovanosti influencerů), ale jiných aktuálních okolností ve společnosti či médiích, není proč se jí chlubit, navíc nemusí být právě vizitkou (vzpomeňme počátky Covidu-19 a kusé a encyklopedicky nevyvážené informace na wikipedii). --Petr Karel (diskuse) 14. 4. 2025, 16:50 (CEST)Odpovědět
Pro interní (?) účely tu máme ještě Wikipedista:MatSuBot/Návštěvy. --Harold (diskuse) 14. 4. 2025, 17:33 (CEST)Odpovědět
Jo, to je spíš interní záležitost (kód jsem ještě nikam nedal), kterou jsem vytvořil v reakci na příspěvek na Wikikonferenci. Ale shodou okolností je to v podstatě to, co by si přál navrhovatel, tedy TOP 100 za poslední týden. Nástroj Pageviews totiž poskytuje měsíční i denní výpisy, nicméně jeden denní výpis nám o současném trendu nic neřekne a na ten měsíční se musí čekat až jeden měsíc.
Z té stránky lze mimochodem vypozorovat, když už se tu řeší „problémová témata“, že v TOP 100 se dlouhodobě drží článek Pohlavní styk. --Matěj Suchánek (diskuse) 14. 4. 2025, 18:29 (CEST)Odpovědět
Nevím, kde jste došel k tomu údajnému konstatování z nedávné diskuse. Ale nepovažuji za nijak hodnotné k propagaci Wikipedie odkazovat na nejčtenější články. Nejlepší a Dobré články se propagují proto, že jsou to kvalitní díla. Články s největší návštěvností ale žádnou takovou kvalitu nevykazují. K propagaci už se používají jinde, např. v mobilní aplikaci se zobrazuje pět nejčtenějších článků dne. To by mohlo stačit. Rubrika Článek týdne ale, jak jsem vysvětlil, prezentuje kvalitní články, to je o něčem jiném. A propagujeme je takto, abychom zvýšili jejich návštěvnost a mohli se jimi pochlubit. Nejčtenější, jak už tu taky zaznělo, zvyšovat návštěvnost nepotřebují, jejich další propagace nedává smysl. --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 17:34 (CEST)Odpovědět
Ještě tedy doplním, že se tak dá naopak zpopularizovat mezi lidi i nějaké okrajové, byť zajímavé téma (jako mě třeba zajímají osudy nějakého vyhynulého ptactva a zprostředkoval jsem českému čtenáři osudy zvířat, o nichž si jinak v rodném jazyce nemá moc šanci nic najít). A druhá věc, nejčtenější články lze samozřejmě vytipovat a snažit se je dotáhnout na DČ: u těch ptáků se to také v nezanedbatelné míře povedlo (Wikipedie:WikiProjekt_Ptáci/Nejdůležitější_články#10_nejnavštěvovanějších_článků_o_druzích_za_rok_2020). --OJJ, Diskuse 14. 4. 2025, 17:47 (CEST)Odpovědět
Zdůvodnění jsou fakt vtipná. Nečtěte to, co zajímá vás, čtenáře. Čtěte to, co zajímá těch 20 lidí, kteří píšou dobré/nejlepší články. Já bych tedy seznam nejčtenějších článků přivítal.--RomanM82 (diskuse) 14. 4. 2025, 18:16 (CEST)Odpovědět
Já když vidím ten seznam MatSuBot, tak bych moc nevítal, každopádně by to patřilo spíš do okna „Aktuality“. A nebo se tím seznamem inspirovat a do toho okna přidat Kulhavku a slintavku a blížící se svátky (Velikonoce, Květná neděle, Svatý týden), což je ale samozřejmě práce navíc, kterou musí někdo pravidelně dělat. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 4. 2025, 19:23 (CEST)Odpovědět
Možná by se to víc hodilo do komunitního portálu pro interní potřebu, jak už se tu o tom píše, než k propagaci navenek. Pak by se podle toho mohlo editorstvo řídit a pověnovat se vylepšování hojně navštěvovaných článků, jak by kdo chtěl. --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 20:36 (CEST)Odpovědět
To je názor jiných, ale pokud by se o odkazu na HS uvažovalo, tak především odráží aktuální témata („Další aktuální témata…“), ne kvalitu, tedy určitě nepatří do prvního okna.
Jinak ten zájem o nadcházející svátky je myslím dlouhodobě patrný a vlastně by to asi šlo naprogramovat automaticky pomocí kalendáře těch nejvyhledávanějších svátků. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 4. 2025, 20:52 (CEST)Odpovědět
S tím, že to určitě nepatří k ČT, souhlasím. Jinak co se týká svátků, to už je spíš zase věc rubriky kalendária, tj. připomenutí čehosi souvisejícího s určitými daty. To ani do těch aktualit moc nepatří, řekl bych. --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 21:36 (CEST)Odpovědět

Sledovanost článků se dá poměrně snadno manipulovat směrem vzhůru. Stačí napsat jednoduchý počítačový program, který článek několikrát za sekundu načte. Viz třeba https://pageviews.wmcloud.org/pageviews/?project=cs.wikipedia.org&platform=all-access&agent=user&redirects=0&start=2018-01&end=2025-03&pages=Venu%C5%A1e_(planeta) - čtenost planety Venuše činila jednu dobu několik milionů shlédnutí měsíčně. A pokud budeme uvádět nejčtenější články na hlavní straně, tak zvyšujeme nebezpečí, že někdo bude čteností manipulovat buď aby nás trollil, nebo aby propagoval své oblíbené teorie a osobnosti. Takže já jsem proti tomu, abychom to moc zviditelňovali.--Jan Spousta (diskuse) 14. 4. 2025, 18:59 (CEST)Odpovědět

Takže jsme to nevyzkoušeli, ale víme, že to určitě nebude fungovat. Co si bych představoval, je odkaz na HS (ne seznam článků na HS, samozřejmě), na generovaný seznam. Nebo aspoň odkaz na spuštění skriptu na pageviews, když už nic. Aspoň by na HS bylo něco užitečného.--RomanM82 (diskuse) 14. 4. 2025, 19:57 (CEST)Odpovědět

Zdravím, jen podotknu, že mobilní aplikace toto za poslední dobu obsahuje, včetně grafu a počtu, kolik těch zhlednutí bylo. Zagothal (diskuse) 14. 4. 2025, 20:31 (CEST)Odpovědět

Děkuji všem za diskuzi k tématu, které jsem uvedl na počátku. Pokud vezmeme za základ, že odkaz na Nejlepší článkyDobré článkyDalší články týdne… slouží k propagaci Wikipedie, pak odkaz na Wikipedie:Kronika/Nejnavštěvovanější články by byl velice účinný a šlo by jej uveřejnit na hlavní stránce ve článku týdne, tak jak jsem navrhoval na počátku diskuze. --Jiriskaloud (diskuse) 15. 4. 2025, 13:30 (CEST)Odpovědět
Projevujete obdivuhodnou schopnost překrucování diskuse a ignorování velké části toho, co v ní skutečně zaznělo. --Bazi (diskuse) 15. 4. 2025, 13:46 (CEST)Odpovědět
Asi jsem četl jinou diskuzi k tom co jsem uvedl zcela na počátku. --Jiriskaloud (diskuse) 15. 4. 2025, 15:35 (CEST)Odpovědět
Patrně ano. OJJ: zbytečné, ale nevadí. Xyzabec: nedoporučuje. Jklamo: poukázal na rizika. Petr Karel: je proti. Harold: neutrální odkaz pro interní účely. Bazi: je proti. RomanM82: přivítal by. Matěj Orlický: moc by to nevítal. Jan Spousta: je proti. Zagothal: neutrální poukaz na funkci mobilní aplikace. Kde, prosím pěkně, jste z toho vyčetl to svoje "by byl velmi účinný a šlo by jej uveřejnit, jak jsem navrhoval"...? Já tu vidím podporu dosti mizivou. --Bazi (diskuse) 15. 4. 2025, 16:44 (CEST)Odpovědět
A já též nově proti. Nejčtenější články jsou zajímavé pro weby, kde je jedno, proč tam čtenáři konzumují content a co je zajímá za hlouposti, hlavně že se zdrží dostatečně dlouho aby se jim načetlo co nejvíc reklam. Pro Wikipedii by neměly být podstatné nějaké krátkodobé výkyvy v zájmu podle aktuálních (bulvárních) témat, už teď tu máme editory co si pletou encyklopedii s novinami a hrnou se do nových článků bez časového odstupu významnosti. Nikdo nezakazuje to nejčtenější interně mít k dispozici, ale jsem proti zviditelňování. --Chrz (diskuse) 15. 4. 2025, 17:12 (CEST)Odpovědět
Jedna věc je užitečnost odkazu, ale návštěvnost není jen u bulvárních témat. Když se tato ze seznamu odfiltrují, je poučný. Jsou tam věci z Aktualit, z nedávných úmrtí, je tam Titanic, protože bylo výročí, je tam Amyotrofická laterální skleróza kvůli prohlášení Erica Danea a výročí Grosse. Jsou tam velikonoční svátky. Je tam Karel IV. a Karel Čapek nebo zavináč, evidentně stálice. --Matěj Orlický (diskuse) 17. 4. 2025, 12:40 (CEST)Odpovědět
Když se odfiltrují, tak je poučný. Akorát že je nefiltrovaný a ukazuje realitu o které jsem mluvil. Lidi hledající prakticky totéž co zrovna letí mediálním prostorem. --Chrz (diskuse) 17. 4. 2025, 15:08 (CEST)Odpovědět
Ano, mobilní aplikace to normálně zobrazuje na hlavní stránce. Takže pokud diskutující míní své názory vážně, měli by taktéž brojit proti této funkci aplikace. Jinak je to z jejich strany dosti pokrytecké. --Plikous (diskuse) 17. 4. 2025, 12:01 (CEST)Odpovědět
Díky za pěkný argumentační klam. --Bazi (diskuse) 17. 4. 2025, 12:13 (CEST)Odpovědět
Netuším, kde vidíte argumentační klam. Já zase vidím mnoho argumentačně slabých názorů. --Plikous (diskuse) 17. 4. 2025, 14:32 (CEST)Odpovědět
Mně to přijde tak trochu jako whataboutismus (ale možná se najde i jiný princip). Tady se řeší hlavní stránka české Wikipedie, kterou ovládá a rozhoduje o ní česká wikikomunita, a vy do toho taháte jako "důkaz pokrytectví" (sic!) jakési svoje obvinění, že někdo dostatečně nebrojí proti čemusi jinému, co je jako funkce v globální aplikaci, kterou česká wikikomunita neovládá a nerozhoduje o ní. No, argumentační klam v tom vidět nemusíte, já ano. Navíc pokud to opravdu seriózně hodláte použít jako argument, tak mi to přijde jako klasické "na en wiki to tak mají". ;) Možná bylo lepší začít nějakým svým vlastním věcným argumentem, co chcete a proč to chcete, namísto takovéhoto útočení na čísi domnělé "pokrytectví". --Bazi (diskuse) 17. 4. 2025, 14:48 (CEST)Odpovědět
Asi jste to úplně nepochopil. Dost by byl přínosný názor diskutérů právě na tutéž funkci u mobilní aplikace. A to opravdu není něco, co by nesouviselo. Některé principy, které se tady uvádějí, jsou zcela analogické či totožné i ve vztahu k této aplikaci. A k tomu, že na „en wiki to tak mají“ (což ale není úplně tento případ), tak to je zcela validní argument, který se tu běžně používá a dost často dává smysl. Ale když někomu dojdou argumenty, tak na to musí poukázat, že je to jako špatně nebo co. --Plikous (diskuse) 17. 4. 2025, 15:29 (CEST)Odpovědět
Funkčnosti mobilní aplikace jsou celkem jedno, protože tuto aplikaci používá jen velmi malý podíl čtenářů, a sice navíc asi lidí poučených a Wikipedii blízkých, pro které je ta aplikace určena. Takže to není totéž jako hlavní strana, kam chodí široká internetová veřejnost.--Jan Spousta (diskuse) 17. 4. 2025, 15:46 (CEST)Odpovědět
No, vy jste prozatím nepředvedl argument žádný. Tak to jsme si nepomohli a nikam se neposunuli. --Bazi (diskuse) 17. 4. 2025, 19:16 (CEST)Odpovědět
Pokud si to myslíte. --Plikous (diskuse) 17. 4. 2025, 23:06 (CEST)Odpovědět
Myslím, že je to jasné. Hlavní stránka má návštěvnost 35 246, návštěvnost pod lípou je pouze 532, tedy v podstatě bezvýznamná. A zde je pouze 43 editorů (z nich se někteří diskuzí nezúčastňují). Více již nechci psát, protože jsem se již dostal do podezření, že bych chtěl dělat revoluci a ukázat na hlavní stránce, že dobrých a sledovaných článků s aktualizací trvající řadu let jsou tisíce. --Jiriskaloud (diskuse) 18. 4. 2025, 09:30 (CEST)Odpovědět
No, do "podezření, že chcete ukázat na hlavní stránce, že dobrých a sledovaných článků s aktualizací trvající řadu let jsou tisíce" jste se rozhodně nedostal. A to protože jste nic takového nenavrhl. A nepředvedl ani jediný takový článek. Co jste navrhl, je ukázat na hlavní stránce články nejčtenější: vesměs kvalitou průměrné nebo podprůměrné, některé nadprůměrné, některé mizerné...
Z vašeho návrhu cítím, že jste se nevzdal mylné myšlenky, že když je článek vyhledávaný čtenáři, tak je dobrý a kvalitní. No, může být, ale většinou není. Protože čtenost článku s jeho kvalitou souvisí jen málo (kvalita zvýší čtenost, možná i o desítky procent, ale nijak zásadně).
Ono už vaše názory, se kterými jste zahájil debatu (nejlepší a dobré články mají svým rozsahem pod jedno procento všech článků Wikipedie pouze propagační charakter a by velice prospělo propagaci Wikipedie, kdyby k odkazům na článku týdne přibyl odkaz na nejčtenější články) jsou mylné - Nejlepší a Dobré články mají i jiné důvody k existenci a hlavně odkaz na ně na Hlavní straně nemá za účel "propagaci wikipedie", ale "propagaci kvalitních článků" = přesvědčování čtenářů, že wikipedie je encyklopedie kvalitní a důvěryhodná. Odkaz na nejčtenější články by posílil čtenost i tak čtených článků, někdy dobrých, někdy nedobrých, užitek z toho není zřejmý.
Je myslím zřejmé, že při hodnocení pověsti a důvěryhodnosti wikipedie má hodně jeden čtený článek větší význam a váhu než několik tuctů článků téměř nečtených. Proto by mělo smysl mít odkaz na (dlouhodobě) nejčtenější články někde na wikiprojektu kvalita, ideálně i s nějakým hodnocením kvality, aby bylo vidět, které čtené (a tedy viditelné širokou čtenářskou veřejností) články potřebují polepšit, kde bude mít zvýšení kvality článku největší efekt ve vztahu k vnějšímu světu. Něco jako bylo uděláno kdysi před lety na Wikipedie:Pod lípou (oznámení)/Archiv 2010/01#Dlouhodobě nejčtenější články české Wikipedie, nebo jako Wikipedie:1000 nejdůležitějších článků/Seznam/1 a Wikipedie:1000 nejdůležitějších článků/Seznam/2. --Jann (diskuse) 21. 4. 2025, 16:09 (CEST)Odpovědět

Znaménko minus

[editovat | editovat zdroj]

Narazil jsem na určitou nesrovnalost ohledně používání znaménka minus. Dle Znaménka plus a minus#V počítačích je minus delší než spojovník, má svoji specifickou výškovou polohu a zapisuje se Alt+8722 (ten znak v tabulce v odkazu mi ovšem spíše připomíná pomlčku: – Alt+0150). Ona uváděná zkratka Alt+8722 mi navíc vyhodí toto: ↕. Dále dle tohoto je minus Alt+45 (-), což mi napíše stejný znak jako spojovník (-). To ovšem odporuje definici v prvním odkazu, kde je napsáno, že minus má být stejně dlouhé jako +. Tak kde je tedy pravda a jakou zkratkou pro levý Alt se má minus zapisovat? --MIGORMCZ (diskuze) 18. 4. 2025, 15:15 (CEST)Odpovědět

@MIGORMCZ: Znaménko minus je −, - je spojovník, – je pomlčka. Bohužel jsem však dosud nenalezl způsob, jak by šel správný znak minus na obyčejné české klávesnici počítače napsat. Před pár lety jsem prováděl v počítači určitou úpravu (tuším, že je to snad toto v Editoru registru Windows) a nyní jsem schopný napsat znak − po stisknutí následujících kláves za držení levého altu: +2212 (včetně toho plus). Případně lze v HTML znak minus zapsat jako − (−). --David V. (diskuze) 18. 4. 2025, 15:30 (CEST)Odpovědět
Zřejmě takto: Ve standardu Unicode je záměrně znak U+45 zároveň spojovník i mínus, aby záměnou nedocházelo k opticky nesnadno rozpoznatelným chybám. Později při rozšíření normy se zavedl typografický spojovník U+2010 a typografické mínus U+2212. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 4. 2025, 16:22 (CEST)Odpovědět
[editovat | editovat zdroj]

Jedná se sice o jeden konkrétní případ, ale může nést znaky, které si možná vyžádají širší posouzení, takže to otvírám zde. Dlouhodoběji tu máme navbox Šablona:Rusko-ukrajinská válka, který už je sám o sobě svým rozsahem neskromný, ale rozvíjí se dlouhodobě a většina odkazů je modrých, snad nějakou hodnotu má. Včera nám tu ale vznikl nový navbox Šablona:Ruská invaze na Ukrajinu, založený uživatelem StephenzJehnic, který je tedy po mém soudu naprosto extrémní a zároveň ve značné většině obsahuje jen červené odkazy. A teď se tu poustupně objevil v mnoha článcích, přičemž za až absurdní případ považuji Eurovision Song Contest 2023 (apod.). Základní otázky: může vůbec taková plachta plnit užitečnou navigační funkci, což má být jejím hlavním užitkem? Nemá to být spíše už na kategorizaci článků nebo jiných nástrojích, jako jsou seznamy, časové osy konfliktu apod.? A i když chápu, že jakousi souvislost ta pěvecká soutěž s rusko-ukrajinskou válkou má, měly by se skutečně vytvářet takové navboxy zahrnující až takto široký okruh vzájemně propojených článků? (Chápu, že na enWiki to tak mají, ale aspoň je to plné modrých odkazů, a ani tak mi to nepřijde praktické.) --Bazi (diskuse) 21. 4. 2025, 20:08 (CEST)Odpovědět

Mazat. Od toho máme kategorie, nebo spíš celé skupiny kategorií s desítkami podkategorií. Spousta článků, přičemž mnohé s tématem souvisejí jen volně, pokud vůbec. Kdyby se stejným způsobem vytvořil navbox o druhé světové válce, nebo dějinách Česka nebo rostlinách, tak by obsahovaly - bez nadsázky - deset tisíc položek. Resp., pokud existuje dostatek článků, tak lze takové plachty rozdělit na tucet nebo dva tucty snesitelně velkých navboxů.
Pro ilustraci mého pohledu na věc na příkladu navboxů v článku Druhá světová válka: {{Velké kampaně druhé světové války}} je navbox optimální, {{Fašismus}} je přijatelný, {{Druhá světová válka}} už je na mě moc velký a přemýšlel bych jak ho rozdělit. A taky je nepřehledný.
Na enwiki ohledně navboxů - z mého pohledu - blázní s nepřiměřeně obřími plachtami, které bychom neměli přejímat. --Jann (diskuse) 21. 4. 2025, 20:49 (CEST)Odpovědět
Nedávalo by smysl ten druhý a delší navbox předělat na portál? Pak by mi to přišlo využitelné. Samozřejmě, s názvem který odpovídá nějaké interní logice. Aktron (|) 21. 4. 2025, 21:28 (CEST)Odpovědět
To by asi mohla být vhodnější forma. I když i nadále by většina odkazovaných článků neexistovala, takže by to byl do značné míry spíš portál pro interní potřebu rozvoje článků (pokud vůbec má česká Wikipedie kapacitu a ambice jít ve všech těch tématech takto do hloubky). Je otázka, jestli by ten portál - když už - neměl vzniknout už na úrovni celé Rusko-ukrajinské války, jako máme koncipovaný ten starší navbox. Ale protože nemám ambice ten portál tvořit, tak bych to nechal spíš na úvahu toho, kdo by se chtěl do něčeho takového pouštět. --Bazi (diskuse) 21. 4. 2025, 21:37 (CEST)Odpovědět
Pro potenciální potřeby interního rozvoje článků (i když taktéž pochybuji o těch kapacitách a ambicích k dané hloubce) se spíše hodí Wikiprojekt, kde by taková šablona jako podstránka pro editory, které téma zajímá, klidně mohla být. Portál je pro interní potřeby zbytečný. --Jklamo (diskuse) 22. 4. 2025, 11:28 (CEST)Odpovědět
Přestřelený navbox na smazání. V takovém rozsahu už neplní navigační funkci, tj. rychlou orientaci v jednom tématu. Pokud zde se smazem nevyjádří souhlas zakladatel@StephenzJehnic:, pak to optimálně řešit DOSem.--Kacir 22. 4. 2025, 10:21 (CEST)Odpovědět
Zdravím, v rámci ulehčení situace všem stranám souhlasím se smazáním. --StephenzJehnic (diskuse) 22. 4. 2025, 10:32 (CEST)Odpovědět
Díky za reakci. Vzhledem k vložení do 146 článků pinkám správce s boty@OJJ, Harold:, jestli by se smazáním navboxu, neodmazali i botem šablonu. Díky. --Kacir 22. 4. 2025, 10:59 (CEST)Odpovědět
Díky Vítu Karáskovi za smazání šablony z článků. --Kacir 22. 4. 2025, 14:59 (CEST)Odpovědět
VyřešenoVyřešeno výskyty vymazány. --JAnD (diskuse) 22. 4. 2025, 15:10 (CEST)Odpovědět
Také tobě díky. Při náhodné kontrole jsem registroval jen Tengoblinjkacz-bot. --Kacir 22. 4. 2025, 15:29 (CEST)Odpovědět

Pomůcka při zakládání rozcestníků

[editovat | editovat zdroj]

Při zakládání rozcestníků se přirozeně vyhledává z už existujících článků. Pak je možné využít cizojazyčné rozcestníky. Je ale možné nějak vyhledávat i mezi červenými odkazy? Myslím, že by to usnadnilo práci při zakládání nejen z hlediska většího rozsahu rozcestníku, ale i pro kontrolu, zda neexistuje nějaká chybná duplicitní položka. Nejspíš takové vyhledání lze pomocí existujících nástrojů, ale to mi přijde uživatelsky nepřívětivé, a proto budu rád za radu. --Otaznick (diskuse) 23. 4. 2025, 14:07 (CEST)Odpovědět

Dá se hledat ve Wikidatech, když štítek položky na Wikidatech je obvykle stejný jako název článku (bez rozlišovače). Tohle najde všechny položky se štítkem Josef Novák, tohle všechny položky se štítkem Josef Novák, které jsou lidmi, a tohle všechny položky se štítkem Josef Novák, které mají článek na české wiki (koukám tedy hned, že v příslušném rozcestníku čtyři chybí). --Jklamo (diskuse) 23. 4. 2025, 15:47 (CEST)Odpovědět

Moravskému znaku neodpovídající grafika rozšířená v heslech

[editovat | editovat zdroj]

Všiml jsem si při bližším pohledu, že v šabloně Data státu/Moravské markrabství je po léta používána grafika, která jednak ne zcela odpovídá moravské orlici, a pak, že i přes dřívější upozornění je to pořád (při pozornějším pohledu) nedodělek - "dle Javory". Obrázek jsem proto nahradil "oficiálnějším" - "dle Jiřího Loudy". V historii změn si můžete přečíst několik postřehů k věci a protiargumentů. Poslední změnou, kterou jsem udělal, jsem vyšel vstříc potřebě "mít tam Javoru". Argument pro něj použitý při revertování "Loudy" byl třeba tento: "Tato vlajka je bližší skutečnosti". :-) :) :) Nahrál jsem tedy její dokonalejší verzi. Výhodou toho obrázku konečně pro tuto chvíli je, že při tom malinkém zobrazení vychází zřetelnost šachování (kostiček) o něco lépe než "Louda".

Při vytvoření té šablony před lety byl ovšem nahrán jiný problematický obrázek, kterého jsem si všiml kdysi, a nyní v historii změn šablony, na který (a jeho souputníka z roku 2018) je třeba upozornit: 1) Banner of the Margraviate of Moravia.svg, 2) Lesser coat of arms of the Margraviate of Moravia (Wenceslaus II).svg, 3) Coat of arms of the Margraviate of Moravia (Wenceslaus II).svg. Je dále například v hesle Moravské markrabství, v galerii. Protože: Toto je absurdní, i kdyby diskutér tvrdil, že je to dle středověkých vzorů, tak proč je trup "obdélníkový" a zobák bílý?! Dle čeho (jakého rukopisného originálu) to překreslil? Ani šachování není čtvercované, ale šindelované/obdélníkové. Toto lze napadnout, jako naprostý zmetek, a z hesel odstranit.

Tělo (trup) je do očí bijící obdélníček ... děs. Pařáty zlaté/žluté, ale proč zobák bílý/stříbrný ... Určitě to není jihlavský kodex Gelnhausen, který se nejčastěji cituje jako nejstarší vexilologické zobrazení. Ano, u třetího souboru je uváděn Codex Manesse (Codex Manesse, UB Heidelberg, Cod. Pal. germ. 848, fol. 10r, König Wenzel von Böhmen (= Vaclav II.) - odkaz vede na soubor Codex Manesse Wenzel II. von Böhmen.jpg. A ta příšerná tyrkysová (zelenomodrá), to není modrá. Základní barvu musí poznat a popsat i dítě. Ne nějaké rádoby odstíny, ty tam nemají co pohledávat!--Pavel Fric (diskuse) 23. 4. 2025, 20:12 (CEST)Odpovědět

Bylo by prosím možné opatřit příspěvek náležitými odkazy? Kdo má kde dohledávat, o čem že je řeč? --Bazi (diskuse) 23. 4. 2025, 20:16 (CEST) Díky za doplnění. --Bazi (diskuse) 23. 4. 2025, 21:22 (CEST)Odpovědět
Díky za povšimnutí, ale doporučuji překreslit vlajku ve vektorovém programu a nahrát ji jako svg. Již teď mi přijde vlajka pixelovitá a ve vektoru bude více detailnější. --Winecko (diskuse) 23. 4. 2025, 22:07 (CEST)Odpovědět
Dobrý den, přiznám se, že jsem ten revertační spor u šablony moc nepochopil. Loudovo vyobrazení heraldických figur je používané i v aktuálních státních symbolech a jako výhodu vnímám i jednodušší provedení kresby. Javora je v různých záhybech více dekorativní, což pro zobrazení v miniatuře není výhodou. Osobně bych se tedy rovněž přiklonil spíše k Loudově variantě.
Jinak ano, uvedené problematické kresby moravských symbolů jsou heraldicky opravdu mimořádně špatné. Velice nízkou kvalitu heraldické kresby bych viděl jako dostatečný důvod pro jejich stažení z Wikipedie. Aspoň o něco kvalitnější zpracování je v těchto případech nezbytné. --Krabiczka (diskuse) 23. 4. 2025, 22:38 (CEST)Odpovědět